| << 3 RŮST A VÝVOJ CHMELE, TVORBA VÝNOSU | 5 ODRŮDOVÁ SKLADBA >> |
Chmel vyžaduje půdu s dostatečnou mocností orniční vrstvy, příznivými fyzikálními vlastnostmi, dobrou vodní jímavostí, s nižší hladinou spodní vody, s dobrou sorpcí živin, dobře zpracovatelné. Nejčastěji je pěstován na půdách hlinitých až jílovitohlinitých. V žatecké oblasti jsou to zejména tzv. červenky permského původu, převládajícím typem je hnědozem. V údolních polohách se setkáváme s naplaveninami a nivními půdami, ve vyšších polohách je chmel pěstován i na opukách. V úštěcké oblasti tvoří podklad půd zejména křídové útvary a čtvrtohorní naplaveniny. Nejvhodnější pro chmel je půdní reakce slabě kyselá až neutrální.
Chmel je v našich podmínkách odolný proti vymrzání. Je však citlivý na jarní mrazíky v květnu (teploty pod – 5 °C), které zastavují růst rostliny a mohou způsobit i spálení mladých listů. Během vegetace vyžaduje chmel stejnoměrnou, postupně se zvyšující teplotu. Je citlivý na denní výkyvy teplot. Ideální je mírně teplé a sušší počasí v dubnu, stejnoměrně mírně stoupající teploty od května do začátku července, teplé a slunné počasí v červenci a srpnu. Červnové teploty rozhodují o průběhu růstu, červencové a srpnové teploty spolu s vláhou o množství a kvalitě hlávek. Negativně působí na chmel letní tropické dny (nad 30 °C). V českých chmelařských oblastech činí průměrná roční teplota vzduchu 7,5 – 8,5 °C, tepelná vegetační konstanta 2 000 – 2 800 °C, průměrná teplota za období vegetace je 15 °C.
Pro dosažení dobrého výnosu a kvality hlávek je žádoucí i dostatečná intenzita slunečního svitu, během vegetace činí přibližně 1 300 hodin.
Chmel má výrazně vyšší požadavky na vodu oproti ostatním plodinám, neboť vytváří během vegetace velkou produkci biomasy a velká listová plocha rostliny má za následek za teplého počasí i značný výpar vody přes listy. Požadavky chmele na vláhu postupně stoupají od zavedení rév (od druhé poloviny května), maxima dosahují v červenci a v srpnu. Krátkodobý deficit srážek dovede chmel eliminovat využitím zásoby vody ze spodních půdních horizontů prostřednictvím mohutného a hlubokého kořenového systému. Chmelová rostlina dovede využít i vody ulpělé na listech z noční rosy. Dlouhodobý deficit srážek však vede ke snížení výnosu. V případě možnosti je nutné provést doplňkovou závlahu.
| << 3 RŮST A VÝVOJ CHMELE, TVORBA VÝNOSU | Top | 5 ODRŮDOVÁ SKLADBA >> |