8.4 SKLIZEŇ A POSKLIZŇOVÁ ÚPRAVA CHMELE

8.4.1 Sklizeň chmele

Ke sklizni přistupujeme po dosažení tzv. technické zralosti. Při jejím posuzování hodnotíme znaky, které by měly vykazovat následující stav:

- barva hlávek

- jasně žlutozelená s přirozeným leskem,

- stav hlávky

- dokonale uzavřená, při zmáčknutí pružná,

- vůně

- typická dle odrůdy, výrazná. Je jedním z rozhodujících znaků zralosti. Pokud chmel nevoní, není zralý,

- chmelová moučka (lupulin)

- jasně citrónově žluté barvy, vysoký obsah dle odrůdy,

- obsah a-hořkých kyselin

- odpovídající odrůdě, danému ročníku a příslušnému stanovišti. Obsah ustálený po 3 na sebe vzájemně navazujících odběrech. K určení pořadí sklizně jednotlivých chmelnic využíváme i výsledky rozboru odebraných vzorků hlávek na obsah a-hořkých kyselin na začátku sklizně i v jejím průběhu. V úvahu bereme též zdravotní stav jednotlivých porostů, stáří chmelnice, pěstovanou odrůdu, dobu řezu a zavádění.

Předčasná sklizeň znamená snížení výnosu a obsahu a-hořkých kyselin, při opožděné sklizni hrozí nebezpečí zhoršení zdravotního stavu peronosporou. Začátek sklizně chmele u „Žateckého poloraného červeňáku“ spadá do období po 20. srpnu, optimální zralost se dostavuje přibližně mezi 25. – 28. srpnem. Délka optimální zralosti jednotlivé chmelnice je poměrně krátká (5 – 7 dní). Hybridní odrůdy mají delší vegetační dobu, dozrávají později, sklízíme je až po sklizni odrůd „Žateckého poloraného červeňáku“, s jejich sklizní začínáme zpravidla až začátkem září. Délka doby sklizně chmele v podniku závisí na ploše pěstovaného chmele a výkonnosti sklizňových linek, z organizačních důvodů by měla být provedena během 14 – 16 dnů. Chmel se sklízí mechanizovaným způsobem a sklizeň probíhá ve 2 fázích:

 V I. fázi jsou chmelové révy odstřihávány 120 – 130 cm nad zemí (těsně pod spodními plodnými pazochy), strhávány ze stropu konstrukce a nakládány na speciální chmelový traktorový návěs. Převládá mechanizované odstřihávání a strhávání pomocí strhávače umístěného na traktoru. Révy jsou ihned
dopravovány k stacionárním česacím strojům. Dovážené révy musí být čerstvé, nezavadlé, interval mezi odstřihnutím a česáním co nejkratší. Zavadlé hlávky jsou více poškozovány při česání. Proto je nezbytné dopravu rév a vlastní česání organizačně sladit.

 Ve II. fázi jsou na česacím stroji oddělovány hlávky od ostatních částí rostliny. Odpad rév a listů je odvážen ke kompostování. Správné seřízení česacího stroje a regulace vlastního česacího procesu omezuje poškození hlávek, snižuje podíl biologických příměsí v hlávkách, snižuje ztráty při česání. První česací stroj byl v ČR nasazen v r. 1954, přibližně od roku 1975 byl již veškerý chmel česán strojově. Postupně se zvyšovala výkonnost a kvalita práce jednotlivých typů česacích strojů a snižoval počet pracovníků obsluhy (zpočátku až 30 pracovníků). Poslední typy (AT-50, NA-700) pracují s obsluhou 4 – 6 pracovníků.