V malovýrobních podmínkách se používal úzký spon 150 x 150 cm, chmelnice byly obdělávány koňským potahem a později úzkorozchodným malotraktorem. Nástup mechanizace v 60. letech a požadavek obdělávání chmelnic traktory vyžadoval zvětšení šíře meziřadí. Po roce 1960 byly proto chmelnice zakládány v širokém sponu (na rovinných pozemcích 260 x 110 cm, na svažitých pozemcích do 7° 280 x 100 cm). V dalším období při obdělávání meziřadí většími kolovými traktory bylo nutno rozšířit meziřadí na 300 cm, čímž se i snížilo poškození nadzemních částí rostlin používanou mechanizací.
Od roku 1975 pak byly chmelnice zakládány ve sponu 300 x 100 cm (šíře meziřadí 300 cm, vzdálenost rostlin v řadu za sebou 100 cm) a tento spon se používal až do poloviny 90. let. Při tomto sponu je 3333 rostlin na 1 ha.
S nástupem výsadby chmele ozdravenou sadbou obou skupin odrůd vytváří ozdravené porosty mohutnější nadzemní část rostliny, proto se doporučuje spon 300 x 120 cm, popř. 280 – 300 x 100 – 120 cm.