Poskytují chmel velmi jemný, aromatický. Hlávky se vyznačují vynikající kvalitou, především jemností stavby hlávky, typickou pravou jemnou vůní a vysokým obsahem lupulinu, malým obsahem balastních látek. Mají vynikající účinek na chuť piva, příznivě se projevují při technologii vaření piva, pro tyto cenné vlastnosti jsou vhodné pro vaření piva špičkové kvality. Hlávky jsou považovány za standard světové jakosti (tzv. české zelené zlato). Uplatňují se zejména v závěrečné fázi chmelovaru (při poslední dávce chmelení piva), při dotváření konečné chuti a senzorických vlastností piva.
Nevýhodou těchto odrůd byl však nižší výnos a nižší obsah a-hořkých kyselin (výnos 0,8 – 0,9 t, 2,7 – 4,5 % a-hořkých kyselin). Jednou z příčin byl projevující se negativní účinek napadení viry a viroidy. Proto byl po roce 1991 zahájen ozdravovací proces těchto odrůd od virů a viroidů metodou meristémových kultur 
, nové porosty těchto odrůd jsou pak vysazovány od roku 1991 s použitím meristémové sadby (ozdravené od virů a viroidů). Tento proces znamenal v příznivých podmínkách zvýšení výnosu v relativním vyjádření až o 30 % a zvýšení % a-hořkých kyselin až o 50 %, což umožnilo posunout výnosový potenciál zhruba na 1,3 – 1,5 t.ha-1 a obsah a-hořkých kyselin na horní hranici 5 – 6 %.
Všechny tyto odrůdy vznikly vegetativním způsobem (negativní výběry ve vybraných porostech, populační výběr, individuální výběr), takže z hlediska šlechtitelského se nejedná v pravém pojetí o odrůdy, jsou to klony. Pojem odrůda se však zde používá z hlediska hospodářského. Jednotlivé odrůdy se téměř neliší ve vnějších a vnitřních jakostních znacích hlávky, takže v hlávkách je nelze vůbec bezpečně rozlišit. Rozdíly jsou v požadavcích na půdní a klimatické podmínky, z čehož plyne vhodnost jednotlivých odrůd pro konkrétní půdní podmínky a polohy pěstování.
