11 PĚSTOVÁNÍ CHMELE NA NÍZKÉ KONSTRUKCI

Tato technologie je částečně využívána v USA firmou Hopunion, z tohoto důvodu je označována jako „americké stěny“ nebo chmelnice tzv. „viničního typu“. Pěstování chmele probíhá následujícím způsobem:

 - chmelnice je vysázena ve sponu přibližně 300 x 80 – 100 cm. Výška konstrukce nad zemí činí jen 3 m,

- dřevěné sloupy o celkové délce 4 m a průměru 10 cm jsou umístěny ke každému řadu rostlin ve vzdálenosti 8 – 10 m, zapuštěné 1 m v zemi,

- horní konce sloupů jsou spojeny napnutým ocelovým drátem o síle 5 mm, další drát o stejné síle je napnut mezi sloupy ve výšce přibližně 45 – 50 cm od země. Mezi oběma dráty je napnut nad každou rostlinou chmelovod o síle 3 mm, počítá se s jeho využitím minimálně 5 let. Příčné propojení sloupu není možné, neboť by bránilo obdělávání a sklizni chmele,

- při tomto systému se využívá většího podílu samozavedení vzešlých výhonů na chmelovod, pracovník pouze upraví počet zavedených výhonů. Předpokládá se využití odrůd s větší samozaváděcí schopností. Révy rostou po chmelovodu, po dosažení vrcholu vytváří převis a souvislou stěnu,

- pro ochranu chmele se využívá portálový postřikovač pracující na principu uzavřeného mycího boxu. Postřikovač obkročmo projíždí nad řadem rostlin, ošetřuje jedním průjezdem rostliny z obou stran, ošetření je dokonalé bez úletu částic do okolí,

- sklizeň je zajišťována portálovým sklízečem, který jezdí obkročmo nad řadem rostlin. Bubny s česacími prsty na obou stranách stěny oddělují od révy hlávky, listy a pazochy. Ty jsou shromažďovány v kontejneru a následně odváženy na stacionární pracoviště k separaci jednotlivých částí,

- zbytky rév na chmelovodu jsou odstraňovány mechanicky. Řez je mělký, provádí se pomocí speciálního zařízení. Toto zařízení lze využít i k ničení předčasně rašících výhonů po řezu a k regulaci počtu výhonů potřebných pro zavádění.

Popsaný systém se vyznačuje vyšší produktivitou práce. Odpadá každoročně zavěšování chmelovodů. Výrazně se snižuje pracnost při zavádění, neboť se předpokládá, že většina výhonů se na stabilně zavěšené chmelovody zavede sama. Jsou zlepšené podmínky pro ochranu, je nižší počet pracovníků při sklizni.

Systém pěstování chmele na nízké konstrukci byl od počátku 90. let ověřován v některých zemích (Anglie, Německo, Bulharsko) a též v České republice. V roce 1991 založil Chmelařský institut v Žatci provozní pokus, kde porovnával pěstování chmele na nízké konstrukci a normální vysoké konstrukci. Na obou chmelnicích byly vysázeny stejné odrůdy Žateckého poloraného červeňáku (Osvaldův klon 31 a 72), hodnocení probíhalo po dobu 5 let. Chmel na nízké konstrukci poskytl jen 70% výnos a hlávky měly i nižší obsah a-hořkých kyselin (menší prosvětlení porostu, menší tvorba hlávek). Základní otázkou zůstává výběr vhodné odrůdy pro tento systém. Žatecký poloraný červeňák je méně vhodný pro toto použití. Snížení výnosu může být jen takové, aby kompenzovalo nižší náklady v nízké konstrukci. Ani v USA, kde využívají odrůdy s větší ovíjecí a samozaváděcí schopností, není dosahován 100% výnos při srovnání s klasickou konstrukcí, přednost je především zdůvodňována nižší potřebou pracovních sil.