7 VÝŽIVA A HNOJENÍ PRODUKČNÍCH CHMELNIC

Chmel je rostlina velmi náročná na živiny a hnojení, neboť během krátké doby (květen až srpen) vytváří velké množství nadzemní biomasy. Celková roční dávka živin je závislá zejména na půdní zásobě živin a dosahováním výnosu s přihlédnutím k množství srážek během vegetace včetně možnosti využití závlahy.

 Význam jednotlivých živin pro chmel:

Dusík – jedna z hlavních rostlinných živin, má největší vliv na výnos i jakost hlávek, ovlivňuje biomasu vegetativních orgánů a obsah chlorofylu v listech. Nadbytek vede k bujnému růstu a olistění, k horší jakosti hlávek, k prodloužení vegetační doby, nižšímu obsahu a-hořkých kyselin, větší náchylnosti k chorobám. Nedostatek znamená slabý růst, žloutnutí listů a výrazné snížení výnosu.

 Fosfor – podporuje tvorbu generativních orgánů (nasazení většího počtu hlávek) a chmelových pryskyřic, vyšší obsah lupulinu, hlávky jsou vyrovnané a jemné, výrazně zelené.

 Draslík – chmel je považován za „draslomilnou“ rostlinu, avšak nadbytek vede k „luxusnímu“ příjmu rostlinou. Draslík pozitivně ovlivňuje výnos i kvalitu hlávek, zvyšuje odolnost proti chorobám, nízkým teplotám v jarním období, zlepšuje hospodaření rostlin s vodou.

 Hořčík – pozitivně ovlivňuje růst a vývoj rostlin. Jako součást molekuly chlorofylu podporuje zelenou barvu listů, pozitivně ovlivňuje fyziologické procesy v rostlině.

 Vápník – zvyšuje odolnost pletiv, podporuje rozvoj kořenového systému, vyvažuje nepříznivý vliv přebytku draslíku. Pozitivní vliv se uplatňuje více prostřednictvím úpravy půdní reakce a jejího následného vlivu na celkové procesy v rostlině a využití ostatních živin rostlinou.

 
Pro stanovení dávky jednotlivých živin využíváme následující 2 podklady:

1.      Základním podkladem pro stanovení ročních dávek živin jsou výsledky rozborů vzorků půd prováděné v rámci agrochemického zkoušení zemědělských půd (AZP), neboť půdní zásoba živin je rozhodujícím činitelem pro dosažení výnosu chmele.

Při těchto rozborech jsou stanoveny tyto agrochemické vlastnosti:

- půdní reakce (pH/KCl),

- potřeba vápnění (roční dávka v t CaO.ha^-1),

- obsah uhličitanů (CaCO₃, MgCO₃) v %,

- obsah přístupných živin (P, K, Mg, Ca) – stanovených ve výluhu podle Mehlicha III. v mg na 1 kg půdy),

- hodnocení poměru kationtů K:Mg – výpočet z naměřených hodnot,

- hodnocení kationtové výměnné kapacity (KVK) – nestanovuje se u půd s obsahem uhličitanů nad 0,3 %.

2.      V průběhu vegetace pak upřesňujeme hnojení na základě výsledků listových analýz. Vzorky révových listů odebíráme ve 2 termínech:

I. odběr   – na začátku června (při výšce rostlin 2,0 – 2,5 m), vyhodnocujeme poměr N:P, neboť správný obsah P rozhoduje o nasazení květních orgánů,

II. odběr  – mezi butonizací a kvetením (přibližně v polovině července), vyhodnocujeme poměr N:K, neboť správný obsah K rozhoduje o výnosu a obsahu a-hořkých kyselin. Hodnoty uvádí tab. č. 7.

 
Při hnojení chmelnic bychom měli dodržet následující cyklus hnojení:

- 1 x za 3 roky hnojení organickými hnojivy,

- 1 x za 4 roky hnojení vápenatými hnojivy,

- každoročně hnojení průmyslovými hnojivy.