12 ODLIŠNOSTI V PĚSTOVÁNÍ HYBRIDNÍCH ODRŮD CHMELE

Hybridní odrůdy se v některých biologických znacích a růstových vlastnostech odlišují od odrůd Žateckého poloraného červeňáku, ty je pak nutné respektovat při jejich pěstování. Dosavadní poznatky s pěstováním hybridních odrůd je možno shrnout obecně do následujících bodů:

1.      Hybridní odrůdy se vyznačují:

- pozdním nástupem a pozvolným průběhem fáze růstu jarních výhonů,

- pozdním nástupem a pozvolným průběhem fáze tvorby květu,

- vytváří větší množství nadzemní biomasy, porosty jsou hustěji zapojené, plodné pazochy se nasazují již 1 m odspodu, je větší nasazení pazochů na rostlině,

- mají delší vegetační dobu.

2.      Je určitá vyhraněnost na agrotechnické zásahy, citlivěji reagují na nevhodné zásahy.

3.      Rostliny mělčeji zakořeňují (babka je blíže k povrchu půdy). Proto pouze podélné mělké vláčení na jaře před řezem. Řez mělký, maximálně do 5 cm, řez po 1. vegetačním období odstraňuje zpravidla jen zbytky nadzemní části rostlin. Včasně provedený řez (chceme urychlit nástup vegetace).

4.      Větší citlivost na napadení peronosporou chmelovou v jarním i letním období.

5.      Vyšší tvorba nadzemní biomasy a vyšší výnos vyžadují obecně vyšší dávky průmyslových hnojiv (diferencovaně dle odrůdy), volit i vyšší závlahové dávky.

6.      Rostliny jsou částečně méně olistěné, mají lepší růstovou aktivitu a lepší schopnost ovíjení kolem chmelovodu. Spon výsadby a počet zavedených rév musí zajistit minimálně 15 000, lépe až 16 000 rév na 1 ha.

7.      Hlávky dozrávají opožděně až začátkem září, sklizeň probíhá až po sklizni odrůd Žateckého poloraného červeňáku. Prodlužuje se tak období sklizně chmele v podniku.

8.      Zvýšený obsah lupulinu v hlávkách vyžaduje i určitou úpravu sušícího procesu.