Význam
|
V kultuře se u nás pěstují dvě formy ovsa setého – oves pluchatý a oves nahý s bezpluchou obilkou. Obě formy se u nás pěstují jako jařiny.
U pluchatého ovsa je obilka pevně sevřena obaly kvítků – pluchou a pluškou – a při sklizni se z těchto obalů neuvolňuje. Podíl pluch tvoří 22 – 24% hmotnosti zrna. Pro potravinářské účely je nutné zrno loupat. Oves nahý (bezpluchý) je určen pro zpracování v potravinářském průmyslu, protože odpadá odstraňování pluch z obilek. Pro potravinářské účely je nutné povrchové broušení obilek, u kterých se odstraňují dlouhé křemičité chloupky.
Tab. 5.9.3 - 1 : Chemické složení zrna ovsa 
Nízké výnosy ovsa a omezený odbyt produkce stlačily rozsah pěstování na hranici domácí spotřeby. Celková domácí spotřeba je odhadována na 192tis.t, z toho na potravinářské účely je cca 14tis.t, na krmení 160tis.t a na osivo 18,5tis.t.
Tab. 5.9.3 - 2 : Přehled ploch a výnosů ovsa v ČR (ČSÚ) |
Biologické a pěstitelské požadavky
Pluchatý oves se pěstuje v chladnějších a vlhčích oblastech, především v bramborářské oblasti, protože je náročný na vláhu. Půdy jsou vhodné střední až těžší, snáší i půdy méně strukturní a kyselé. Nevhodné jsou půdy lehké a vysýchavé. Silně vyvinutá kořenová soustava umožňuje získávat živiny i z méně přístupných forem. V osevních postupech je oves zařazován nejčastěji po obilninách. Má dobré fytosanitární účinky v osevním postupu.
Odrůdy nahého ovsa jsou na podmínky pěstování náročnější než pluchatý oves. Nahý oves se pěstuje ve vlhčích polohách lepší bramborářské oblasti a okrajové řepařské oblasti. Na předplodinu je také náročnější, vhodné je zařazení po organicky hnojené okopanině, přesto je převážně zařazován po obilnině.
K pluchatým odrůdám patří Ardo, Auron, Jumbo, Neklan, k nahým odrůdám Abel a Izak.
Rané setí je důležité pro dosažení vyššího výnosu zrna a snižuje škody napadením bzunkou ječnou a sterilní zakrslostí ovsa (virová choroba). Oves sejeme do hloubky 30 mm – 40mm. Výsevek u pluchatých odrůd činí 4,5 – 5,5mil. klíčivých zrn na ha, u nahých odrůd 4,5 – 5,0mil. klíčivých zrn na ha. Výsevek snižujeme o 5 – 10% při pěstování ovsa pro potravinářské účely.
Ošetření během vegetace
Celková dávka dusíku se doporučuje mezi 60 – 90kgN.ha-1, v úrodných podmínkách a po dobré předplodině jen do 30kgN.ha-1 . Dusík aplikujeme před setím v dávce do 50 – 90kgN.ha-1 . Přihnojení provádíme na konci odnožování až počátku sloupkování dávkou 20 – 30kgN.ha-1. Přehnojení dusíkem může způsobit poléhání porostu a tím snížení výnosu i jakosti ovsa. Oves je náročný na draslík a hořčík 
, nesnáší přímé vápnění.
Ve srovnání s jinými obilninami oves většinou příliš netrpí chorobami. Někdy se mohou vyskytovat virové choroby (např. virová zakrslost ovsa), které jsou přenášeny savým hmyzem. Ochrana spočívá v ošetřování proti mšicím.
Významnější jsou škody způsobované škůdci. Nejvýznamnějším škůdcem ovsa je bzunka ječná, jejíž larva poškozuje vzrostné vrcholy. Hlavním ochranným opatřením proti bzunce ječné je rané setí. Pokud je zjištěn výskyt, provádí se postřik ve fázi 2 – 3 listů.
Při výskytu plevelného ovsa hluchého nelze použít žádný herbicid, protože by byl poškozen i kulturní oves. Proto na pozemcích s vyšším výskytem ovsa hluchého se nedoporučuje kulturní oves pěstovat.
Oves má dlouhou vegetační dobu a dozrává nerovnoměrně. Čím více je zrání nerovnoměrné, tím více je zadinovitých, černých a trouchnivějících zrn. Důležité je také správné seřízení sklízecí mlátičky, protože u mechanicky poškozených zrn dochází k rychlejšímu žluknutí tuků. Skladovací vlhkost pluchatého ovsa má být 13% a bezpluchého ovsa pod 12%. při vyšší vlhkosti je nutné dosoušení aktivním větráním nebo horkovzdušně. Vlhká zrna rychle ztrácejí lesk a dostávají zatuchlý zápach.
Jakostní hodnocení
Základní jakostní ukazatele u potravinářského ovsa jsou: vlhkost 13,0% (u bezpluchého ovsa 12,0%), objemová hmotnost 55kg.hl-1 (68kg.hl-1), podíl zrna nad sítem 1,8mm 90,0% (80,0%) a dále příměsi a nečistoty. Oves nahý (bezpluchý) smí obsahovat nejvýše 10% zrn v pluchách. Při vyšším obsahu se posuzuje jako oves pluchatý.