 |
| << 1.3.1 Hlavními faktory podmiňujícími kvalitativní změny jsou: | 1.5 Stav rostlinné výroby v České republice, regulace trhu >> |
Nejdůležitější vlastností zelených rostlin je schopnost tvorby organických látek pomocí fotosyntézy, kdy při využití energie slunečního záření se vytváří veškerá organická hmota (biomasa) rostlin. Fotosyntézou rostliny asimilují z dopadajícího slunečního záření energii, pomocí které vytváří z CO2 a H2O za přítomnosti minerálních látek organické sloučeniny vlastního těla.
Pro dosažení maximálních výnosů je rozhodující, aby se na organickou hmotu porostu proměnil co největší podíl z celkové využitelné energie slunečního záření, které na tuto plochu dopadne. Sluneční záření jako takové nemůžeme ovlivnit – hledáme tedy způsoby, jak šlechtěním a agrotechnikou (hnojením, ochranou, zavlažováním, organizací porostu) zabezpečit podmínky pro optimální činnost fotosyntetizujícího aparátu rostlin. Skutečné využití sluneční energie v rostlinné výrobě je poměrně nízké (1 – 2%).
Prvním předpokladem k maximálnímu využití slunečního záření je velikost asimilačního aparátu rostlin (především listů, ale i řapíků, listových pochev obilnin, stébel či stonků), zelených částí, kde se fotosyntéza uskutečňuje. V přehoustlém porostu trpí rostliny nedostatkem světla, vláhy a živin, část listů předčasně odumírá a využití sluneční energie se snižuje. V řídkém porostu je využívána jen část záření, druhá dopadá bez užitku na půdu. Z uvedených důvodů je optimální organizace porostu – tj. počet a rozmístění rostlin na ploše jedním z hlavních předpokladů pro využití výnosové schopnosti rostlin.
Dalším předpokladem je délka působení slunečního záření během vegetace. Jednou z možností zlepšeného využití sluneční energie je rychlý rozvoj asimilační plochy na počátku vegetace a případné prodloužení vegetační doby včasným setím.
Rychlost fotosyntézy je limitována:
)
Je zřejmé, že fotosyntéza je podmíněná aktivitou kořenového systému , jeho schopnosti čerpat vodu a živiny, obsahu živin vody a vzduchu v půdě.
Kromě fotosyntézy probíhají v rostlinách další životní pochody, především dýchání (disimilace), kterými se uvolňuje z produktů vytvořených fotosyntézou energie potřebná k látkovým proměnám a růstovým procesům. Z produktů vytvořených fotosyntézou se jich vzápětí určitá část spotřebuje. Intenzita dýchání stoupá s teplotou, takže při extremně teplém počasí se produkce rostlin snižuje vyššími ztrátami dýcháním rostlin v průběhu dne, ale především v noci, kdy fotosyntéza neprobíhá. Skutečně vyprodukovaná biomasa pak představuje pouze část celkově vyprodukované organické hmoty hrubé produkce fotosyntetizujícím aparátem.
Výnos hodnocený kvantitativně je výslednicí fotosyntetické reakce rostlin a představuje v širším pojetí veškerou čerstvou biomasu rostlin či jejich orgánů. Srovnatelným měřítkem při přesném hodnocení výnosů je hmotnost sušiny veškeré biomasy z 1 hektaru označovaná jako biologický výnos.
Ještě přesněji je možné definovat biologický výnos množstvím vyprodukovaného uhlíku v organické hmotě – čili množstvím vázané energie organických látek v rostlinách.
Z praktických důvodů hodnotíme především hospodářský výnos – úrodu, což je výnos těch částí rostlin, které využíváme k lidské výživě, ke krmení zvířat či průmyslovému zpracování. Vedle hospodářského výnosu zůstává na poli po sklizni ještě část posklizňových zbytků. Biologický výnos je tedy tvořen hospodářským výnosem a posklizňovými zbytky.
Při sklizni se nám prakticky nepodaří sklidit celý hospodářský výnos, neboť zcela bezztrátová sklizeň je technicky i technologicky neproveditelná. Rozdíl mezi hospodářským výnosem a hektarovým výnosem (hektarovou sklizní) představují sklizňové ztráty
Hospodářský výnos je tvořen výnosovými prvky. Jejich objektivní znalost je nutná pro řízení agrotechniky, tj. zakládání porostů, výživa a hnojení porostů, ochrana před chorobami a škůdci. Kvantifikace výnosových prvků porostu je rovněž nutná při předběžném odhadu výnosu. Jako příklad uvádíme výnosové prvky obilnin a okopanin (brambor a cukrovky).
Výnos obilnin je tvořen:
Pro výpočet hospodářského výnosu (úrody) platí:
U obilnin: 
U brambor: 
H = počet hlíz pod jedním trsem,
A = průměrná hmotnost jedné hlízy v g
U cukrovky – výnos bulev: 
A = průměrná hmotnost jedné bulvy v g
Postupně se tvořící výnosové prvky jsou obvykle různými nepříznivými vlivy redukovány, v dalších fázích růstu a vývoje bývají nahrazeny vyšším podílem či hmotností následně se tvořících dalších výnosových prvků. Tento jev označujeme jako autoregulační nebo kompenzační schopnost porostu. Velmi dobrá je autoregulace u obilnin, kde např. část vymrzlých rostlin ozimů může být nahrazena zvýšeným počtem odnoží přezimovaných rostlin. Nízká je autoregulace u okopanin, zejména řepy. Luskoviny a olejniny neodnožují, v řidších porostech pouze více větví.
 |
Současný vysoký podíl vlivu pěstitele na výši výnosů svědčí jak o potřebě hlubokých znalostí, tak o skutečnosti, kdy případné chyby či nedostatky v pěstitelském systému mají mnohem větší záporný vliv na výnos i rentabilitu pěstování než tomu bylo v minulosti.
Tab. 1.4 - 1 : Podíl vlivu intenzifikačních faktorů na výnosech v % (dle VÚRV Ruzyně) |
 |
je potřebné stále více zdůrazňovat dodržování podmínek a dávek pro jejich aplikací.
Značných energetických úspor lze dosáhnout racionalizací pěstitelských postupů, především při přípravě půdy. Na růstu výnosů polních plodin se stále více podílí nové odrůdy. Kvalitní odrůdy při vyšší odolnosti (rezistenci) chorobám a škůdcům a vyšším využitím živin na výkonném stanovišti mohou dobře využít svůj genetický potenciál. S volbou odrůd souvisí i obměna osiv a sadby, která musí odpovídat jak příslušným normám, tak i požadavkům pěstitele.
Potřebu či nutnost účelného a rentabilního hospodaření s perspektivami vyváženého agrárního trhu rozvádí TUČEK (1999):
a anomálií . Názor, že se ve světovém měřítku zvyšují frekvence anomálií v počasí byl vysloven v minulých letech. Přitom většina produkce potravin v zemích mírného pásu závisí na stabilitě klimatu. Určité změny klimatu například naznačuje mírný nárůst průměrných teplot vzduchu v ČR za období 1900 – 2000 o 0,70oC.| << 1.3.1 Hlavními faktory podmiňujícími kvalitativní změny jsou: | Top | 1.5 Stav rostlinné výroby v České republice, regulace trhu >> |