9.5.5 Kvalita produkce, její odbyt a zpeněžení

Z ukazatelů chemického složení namátkově kontroluje potravinářská inspekce (ČZPI) obsah dusičnanů a glykoalkaloidů (GA). Hygienické předpisy připouštějí na lkg čerstvých hlíz nejvýše 300mgNO₃^- (u raných brambor do 15. 7. 500mgNO₃^-) a 200mg GA. Specifické požadavky na kvalitu mají výrobci potravinářských výrobků.

V případě jakosti sadbových brambor stanoví Zákon o osivu a sadbě s prováděcí vyhláškou pro jednotlivé množitelské stupně konkrétní požadavky na zdravotní stav z hlediska viróz a dalších chorob, mechanického poškození a velikostního třídění. U průmyslových brambor je kladen důraz na co nejvyšší škrobnatost (nad 17%) a velikost škrobových zrn.

Tab. 9.5.5 - 2 : Požadavky na jakost u brambor na potravinářské výrobky

Odbyt brambor je ovlivňován především situací na vnitřním trhu, neboť vývoz brambor zejména do zemí EU zatím nepřipadá v úvahu a též dovozy jsou relativně nízké. Pro náš trh s bramborami je charakteristické značné kolísání jejich produkce a nabídky na trhu, s čímž souvisejí výrazné cenové výkyvy.

Tab. 9.5.5 - 3 : Průměrné ceny zemědělských výrobců u pozdních konzumních brambor

Stabilita na trhu brambor by měla vycházet ze vztahu pěstitel - odběratel, vzájemně výhodných smluvních vztahů. Jistotě na trhu by pomohlo, kdyby si každý obchodník smluvně zajistil potřebné množství brambor nejpozději do výsadby (pěstitel by mohl snáze přizpůsobit plochu brambor) tak, jak to již velmi dobře funguje u zpracovatelů brambor na zušlechtěné výrobky a na škrob. Lze to uvést i obráceně, každý pěstitel by měl mít smluvně zajištěn odbyt na produkci.

Část produkce je dodávána na trh bezprostředně po sklizni, většina brambor zůstává uskladněna u pěstitelů a je dodávána postupně. Cenově nejvýhodnější způsob realizace představují pro pěstitele přímé dodávky obchodníkům (bez prodeje zprostředkovatelským organizacím). Lépe se prosadí na trhu pěstitelé schopní upravit brambory podle požadavků trhu (dodávky v drobném spotřebitelském balení, kartáčované, případně i prané nebo vakuově balené).

U raných konzumních brambor má cena časový průběh, nejvyšší je v časných sklizňových termínech a postupně se zpravidla snižuje. U pozdních konzumních brambor se v ceně promítá vedle poměru nabídky k poptávce hlavně jejich vnější jakost. S rozvíjejícím se prodejem podle odrůd a varných typů a s rostoucími nároky zákazníka se bude stále více prosazovat do ceny i vnitřní jakost. Průmyslové brambory se obvykle dodávají z pole přímo do škrobárny a jejich cenu výrazně ovlivňuje škrobnatost.

Rentabilita pěstování brambor velmi závisí na užitkovém směru; nejvyšší míry rentability bývá tradičně dosahováno u raných konzumních brambor, příznivá bývá i u sadbových brambor. U pozdních konzumních brambor se projevují větší výkyvy, v některých letech se řadí k nejrentabilnějším komoditám, zatímco v letech s nadprodukcí jsou pro část pěstitelů ztrátové. U průmyslových brambor byla situace nejméně příznivá, ale v posledních letech se jejich pěstování díky státní podpoře škrobárenského průmyslu (finanční podpora zpracování brambor na škrob a subvencování vývozu, stanovení minimální ceny průmyslových brambor pro pěstitele) stává velmi konsolidovaným odvětvím.

V případě vstupu ČR do EU skončí ochrana našeho trhu a pěstitelé budou vystaveni velmi tvrdé konkurenci, neboť naše farmářské ceny brambor jsou dnes zpravidla vyšší než v zemích západní Evropy.