13.1.2 Uplatnění zeleniny v produkci

V ČR se nyní pěstuje zelenina na ploše kolem 30000ha. Do této výměry je podle statistiky započítána i plocha na zahrádkách a samozásobitelských pozemcích. Pokud sledujeme vývoj ploch, dochází v posledním desetiletí k určitému úbytku. K většímu na domácích zahrádkách, kde je zelenina více ohrožována škůdci a chorobami a celková náročnost neodpovídá, ve srovnání s dostupným nákupem tržně upravené zeleniny, očekávanému finančnímu efektu. K menšímu snížení dochází u objemu produkce. Ten se u nás pohybuje mezi 500 až 600tis.t. Pokud dochází k variabilitě sklizně je většinou způsobena výkyvy počasí, jako jsou nízké, nebo naopak vysoké teploty a nedostatečné a nerovnoměrné srážky.

Domácí produkce se podílí na celkové potřebě asi ze 60%. Přitom je u nás pěstováno ve větším rozsahu kolem 20 druhů zelenin a v menším rozsahu dalších 30 druhů ve více než 1000 odrůdách, což v podstatě představuje i hlavní světový sortiment. Z výčtu druhů, z rozsahu soběstačnosti a z tendence zvyšující se spotřeby zeleniny vyplývá, že ve výrobní sféře je reálné zvýšit odbytuschopnou produkci. Předpokladem zvyšování produkce je však také intenzifikace výroby a zlevnění jednotkové ceny. V takovém případě je také reálné zvýšení vývozu do sousedních států, jako je Německo, Rakousko aj., kde je produkce podstatně nižší, než je spotřeba.

Perspektivy rozvoje zelinářství jsou zřejmé i v celosvětovém trendu. Pokud srovnáváme statistické údaje, pak v r. 1994 došlo ve srovnání s r.1980 ke zvýšení produkce o 33% a v r. 1999 o 73% a tento trend neustále pokračuje. Příčinu můžeme spatřovat nejen v rostoucím počtu obyvatel, ale i v rostoucí uvědomělé spotřebě a v čilejších obchodních aktivitách.