Celkovou dávku dusíku stanovujeme podle předplodiny, průběhu počasí, stavu porostu, intenzity pěstitelské technologie. Základní dávka před setím (na podzim) se zpravidla již nepoužívá. Regeneračně hnojíme podle podmínek od konce února až počátku března v dávce 30 – 40kgN.ha-1 v pevných ledkových (dusičnanových) hnojivech. Produkční dávku aplikujeme počátkem sloupkování (fáze 31 – 32 DC) nejlépe kapalnými hnojivy (DAM 390) v dávkách 30 – 60kgN.ha-1. Pozdní dávka dusíku u potravinářské pekárenské pšenice (konec sloupkování až před metáním) činí 30kgN.ha-1 v ledkových hnojivech.
Hnojení dusíkem k jarní pšenici se liší jen umístěním první dávky (není regenerační dávka), která se aplikuje před setím nebo krátce po zasetí v dávce 30 – 60kgN.ha-1 (1/2 až 2/3 celkové dávky). Další dávky jsou shodné s pšenicí ozimou – produkční dávka 30 – 50kgN.ha-1, případná pozdní dávka 30kgN.ha-1.
Osivo pšenice moříme proti snětím (mazlavá 
, prašná ) aj. Při dlouhodobé sněhové pokrývce mohou být porosty napadeny plísní sněžnou . Rozvoj chorob pat stébel způsobuje poléhání porostů a snížení výnosů a kvality zrna. Nejčastější listovou chorobou pšenice je padlí travní – na listech se vytváří bělavé chomáčky . Chorobu podporuje vlhké, teplejší počasí a vysoké dávky dusíku. Drobné kupky (různé barvy podle druhu) jsou projevem rzí (travní , plevová , pšeničná ). Braničnatka plevová může působit škody napadením listů a především klasů . Fungicidy nejčastěji používáme během sloupkování, kdy je potřeba chránit poslední 2 – 3 listy, které mají u pšenice rozhodující význam pro tvorbu zrna.