5.6.2 Biologické a pěstitelské požadavky

Pšenice se pěstuje ve všech výrobních oblastech ČR s výjimkou nejvyšších horských poloh. Je náročná na půdní podmínky a obsah živin v půdě. Nejvhodnější půdy jsou střední až těžší s neutrální až slabě kyselou půdní reakcí (pH 6,2 – 7,0). Nevhodné jsou půdy lehké, vysýchavé, kyselé a zamokřené.

Hlavní podíl zrna (cca 60%) se využívá pro krmné účely, k potravinářským účelům se využívá asi 35% produkce. Přesto je přes 60% ploch pšenice oseto potravinářskými, pekárenskými odrůdami. Obecně platí, že vyšší kvalita potravinářské pekárenské pšenice je dosahována v teplejších a sušších oblastech a v podmínkách, kde je vyšší intenzita slunečního záření.

Z hlediska půdně klimatických vlivů lze území ČR rozdělit do tří zón vhodnosti pěstování potravinářské pekárenské pšenice:

• nejvhodnější podmínky jsou teplé oblasti s nižším množstvím srážek a úrodnými půdami (kukuřičná oblast, teplá řepařská oblast)
• převážně dobré podmínky zahrnují ostatní oblasti řepařské oblasti (chladnější a vlhčí)
• převážně nevhodné podmínky pro dosahování potravinářské, pekárenské jakosti pšenice spadají do středních a vyšších poloh s chladnějším a vlhčím průběhem počasí v bramborářské oblasti. Do těchto podmínek jsou doporučovány výkonné nepotravinářské odrůdy

Odrůdy pšenice jsou zařazovány do jakostních skupin podle pekařské jakosti: E – elitní (dříve označovaní 9 body), A – kvalitní (7 – 8 bodů), B – chlebové (6), C – nevhodné pro pekařské účely, odrůdy s příznivými vlastnostmi pro jiné využití – pro výrobu nekynutého, trvanlivého pečiva, pro technické, příp. krmné účely. Příklady odrůd ve skupinách: E : Brea, Ebi; A: Alana, Nela, Niagara; B: Apache, Elpa, Rialto; C: Contra, Tower, Record.

Nejvhodnějšími předplodinami jsou zlepšující plodiny – jeteloviny, organicky hnojené okopaniny, luskoviny, příp. olejniny. Pěstování pšenice po obilninách má zhoršující vliv na výnos zrna i potravinářskou jakost.

Výsevek závisí na výrobní oblasti, kvalitě předseťové přípravy půdy, termínu setí a odnožovací schopnosti odrůdy a pohybuje se mezi 4,0 – 5,0 milióny klíčivých obilek na ha (400 – 500 klíčivých obilek na m²).

U pšenice jarní se výsevek pohybuje v rozmezí 4,5 – 5,0 (5,5) klíčivých zrn na ha. Časný termín setí je u jarní pšenice pro výnos zcela rozhodující.