<< 10.5 Odrůdová skladba 10.7 Výživa a hnojení produkčních chmelnic >>

10.6 Založení porostu chmele

Vzhledem k tomu, že se jedná o vytrvalou kulturu, je této činnosti věnována náležitá pozornost. Vlastnímu založení předchází výběr vhodného pozemku, zpracování projektového úkolu a územní řízení. Nejvhodnější jsou pozemky s rovným nebo nepatrně zvlněným reliéfem a svažitostí max. 6ş, polohy údolní a chráněné úvalové, s dostatečnou
Img. 10.6 - 1 : Kořenáč chmele je předpěstovaná jednoletá chmelová...
mocností půdního profilu, hladina spodní vody v hloubce 150 – 200cm, pozemky pravidelného tvaru, pokud možno v blízkosti zdrojů závlahové vody a sklizňového střediska.

Pozemek před výsadbou v jednoročním předstihu dokonale vyhnojíme vápenatými, organickými i průmyslovými hnojivy, dokonale prokypříme a promícháme jednotlivé vrstvy půdního profilu rigolovací orbou až na hloubku 60cm.
Img. 10.6 - 2 : Chmelová sáď připravená pro výsadbu.
Před výsadbou pozemek dokonale urovnáme smykováním a vláčením. Do doby výsadby by měla být postavena chmelnicová konstrukce.

Výsadbu je možno realizovat na podzim nebo na jaře. Výhodnější je však podzimní výsadba, prováděná přibližně od poloviny října do konce listopadu. Předností podzimní výsadby je lepší vzešlost rostlin na jaře v důsledku využití zimní vláhy, lepší růst během vegetace, větší rozvoj kořenové soustavy, vyšší výnosy hlávek v prvních letech po výsadbě. Vysazujeme ve sponu 300 x 100 – 120cm. Vysazujeme ručně buď do předem vyvrtaných jamek nebo do předem připravených podélných brázd. Dodržujeme hloubku výsadby tak, aby horní okraj sadby byl 8 – 10cm pod úrovní povrchu půdy a překryt vrstvou 5cm ornice. K výsadbě používáme zásadně kořenáče, nejlépe meristémovou sadbu (kořenáče vypěstované z rostlin ozdravených od virů a viroidů). Takováto sadba zabezpečí vysokou vzcházivost porostu, vysoké výnosy již v počátečních letech po výsadbě, zvýšení úrovně obsahu α-hořkých kyselin.

Zvýšenou pozornost věnujeme založenému porostu v 1. roce po výsadbě. Veškerá opatření musí podpořit vzešlost, maximální rozvoj nadzemních částí chmelových rostlin a s tím spojený rozvoj kořenového systému, dosažení dřívější plné plodnosti porostu. Povrch půdy
Img. 10.6 - 3 : Dřívější výsadba chmele.
udržujeme v kyprém a bezplevelném stavu. Zavěšujeme běžně 1 chmelovod (při výsadbě meristémové sadby i 2 chmelovody) a zavádíme všechny výhony. Po zavedení rév mělce přioráme. Zabezpečíme intenzivní minerální výživu, ochranu proti škůdcům a chorobám, dle možností i závlahu - jako u produkčních chmelnic.

Img. 10.6 - 4 : Ani tetnto způsob zakládání chmelnice se již nepou...

V 1. roce po výsadbě získáme již určitou menší sklizeň, tzv. panenský chmel. Výše této sklizně závisí na mnoha činitelích (kvalita použité sadby, termín výsadby, počasí, atd.), ve velmi příznivých podmínkách může dosáhnout i kolem 40% sklizně produkčních chmelnic. Hlávky dozrávají opožděně a mají horší kvalitu, sklízíme je až po sklizni produkčních chmelnic. Další zásahy na chmelnici po úklidu chmelové révy v podzimním období jsou totožné se zásahy na produkčních chmelnicích.

<< 10.5 Odrůdová skladba Top 10.7 Výživa a hnojení produkčních chmelnic >>