<< 15.3.2 Lihobenzínový program 15.3.4 Bioplyn >>

15.3.3 Bionafta

Filtrovaný řepkový olej se bez dalších úprav může stát pohonnou látkou (první Dieselův motor pracoval na prostý rostlinný olej). Pro sjednocení užitných vlastností s běžnou motorovou naftou se však esterifikuje na metylester řepkového oleje, tzv. MEŘO, plnohodnotnou náhradu fosilní motorové nafty. V praxi se uplatňuje směs metylesteru (MEŘO) s běžnou motorovou naftou, v současnosti nejrozšířenější nepotravinářské využití řepky.

Pěstování řepky určené pro výrobu metylesterů řepkového oleje (MEŘO) patří k častým způsobům ploch vyjmutých z potravinářské produkce. Tento druh zpracování řepky je podporován daňovými úlevami pro spotřebitele bionafty. V EU, ale také u nás, je uplatňován princip uvedení části půd (v EU nyní 10%) do klidu s tím, že na těchto půdách lze pěstovat nepotravinářské plodiny – především řepku.

V ČR dosáhla výroba metylesterů řepkového oleje za rok 2000 celkem 67tis. tun. Z tohoto množství bylo 93% vyrobeno s dotační podporou. Poprvé v historii „Oleoprogramu“ se podařilo překročit plánovanou výrobu 60tis. tun MEŘO. Bylo zpracováno přes 200tis. tun řepkového semene a veškerý MEŘO byl zpracován do směsného paliva (cca 30% podíl MEŘO), jehož podíl na dodávkách paliv do vznětových motorů se přiblížil 20%.

Metylester řepkového oleje i směsné palivo (32% MEŘO) má velmi dobrou biologickou rozložitelnost (98% , respektive 91% za 21 dní). Směsné palivo vykazuje proti motorové naftě nižší obsah síry a zhruba poloviční kouřivost. Ve spalinách motoru provozovaného na MEŘO je významně nižší obsah rakovinotvorných aromatických uhlovodíků a příznivější složení i dalších emisních složek. (tab.15.3.3-1)

Od října 2001 se v ČR začala uplatňovat (spolu s fiskální) i nepřímá podpora prostřednictvím nákupu od SZIF. V hospodářském roce plánuje SZIF prodej výrobcům MEŘO 230tis. tun řepky, což odpovídá výrobě cca 70tis. tun MEŘO. Stát hodlá podpořit konstantní objem výroby 70tis. tun. Produkci nad tento objem bude nutno uplatnit na volném trhu, se všemi z toho vyplývajícími důsledky (minimální rentabilita výroby).


Tab. 15.3.3 - 1 : Vlastnosti MEŘO v porovnání s motorovou naftou
Tab. 15.3.3 - 1 : Vlastnosti MEŘO v porovnání s motorovou naftou


 



<< 15.3.2 Lihobenzínový program Top 15.3.4 Bioplyn >>