14.5.3 Doplňkové výběžkaté trávy

Mají dlouhé nebo krátké podzemní výběžky, jsou pícninářsky důležité, svými výběžky zaplňují místa po méně vytrvalých volně trsnatých travách. Jejich uplatnění je především pro trvalé travní porosty. Do skupiny rhizomatických trav patří však i řada plevelných druhů (pýr, medyněk měkký, rákos aj.).

Psárka luční (Alopecurus pratensis L.)

Je jednou z nejvýnosnějších i nejkvalitnějších lučních trav, s obtížným semenářstvím a vysokými nároky na vláhu a živiny. Vzhledem k pomalému vývinu se nedává do dočasných luk a přednostně se řadí do směsek pro obnovu vlhčích dlouhodobě využívaných třísečných luk.

Lipnice luční (Poa pratensis L.)

Vytváří pevný elastický hustý drn. Vyznačuje se pomalým vývinem, mimořádnou odnožovací, obrůstací a regenerační schopností, zejména na pastvinách. Je cenným komponentem speciálních trávníků.

Kostřava červená (Festuca rubra L.)

Z výběžkatých trav má nejrychlejší vývin, snadné semenářství. Dobře snáší pastvu, ale při nadměrném sešlapávání z porostu ustupuje. Zařazuje se do směsek pro trvalé travní porosty s nižší nebo střední úrovní výživy. Je významným druhem pro speciální trávníky.

Psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera L.)

Je co do vývinu naše nejpozdnější kulturní tráva s omezeným uplatněním pro užší ekologickou amplitudu, obtížnou setbu i semenářství. Přidává se do pozdních směsek (1 kg.ha ^-1) pro louky s delší dobou využití.

Sveřep bezbranný (Bromus inermis Leyss.)

Je nejrozšířenější vysoká kulturní tráva pocházející ze stepních oblastí, nehodící se pro pastvu. Je vhodným druhem – spolu s některými ostatními druhy – pro zakládání protierozních porostů v sušších oblastech.

Chrastice rákosovitá (Baldingera arundinacea L.)

Je nejvyšší kulturní tráva (2 m i více), která roste v přirozených porostech v okolí vodních toků s dostatkem živin. Pro nedostatek osiva a méně vhodná stanoviště se u nás zatím nepěstuje.