Luskoviny mají schopnost žít v symbióze s bakteriemi poutajícími vzdušný dusík. Přibližně do 3 týdnů po vzejití dochází na kořenech k
tvorbě nádorků – hlízek, která je reakcí rostliny na infekci kořenů hlízkovými bakteriemi z rodu Rhizobium, které žijí volně v půdě. Infekce (virulence) je druhově specifická. Symbióza hostitelské rostliny a bakterií je založena na tom, že bakterie svojí činností poutají vzdušný N, který využívá rostlina a tato zpětně poskytuje bakteriím energetický zdroj ve formě glycidů. Virulenci a účinnost Rhizobií ovlivňují podmínky prostředí, především půdní reakce (optimální pH je přibližně 7,0), vlhkost půdy (optimum navlhčení půdy na 40 – 60% vodní jímavosti), provzdušněnost a teplota půdy (nad 14oC). V podmínkách, kde nelze předpokládat výskyt volných Rhizobií v půdě se přistupuje k očkování (bakterizaci) osiva.
