15.1 Význam, současný stav a perspektivy

Trendy EU i ČR směřují k náhradě cca 5% fosilních paliv obnovitelnými surovinami. Nejen svým geografickým umístěním, ale i dalšími podmínkami, je Česká republika předurčena k tomu, aby se zařadila mezi teritoria s nejdražší energií, což vede k nutnosti:

• šetrného a efektivního využití primárních energetických zdrojů,
• zvýšené ochrany životního prostředí (i v souvislosti s plněním mezinárodních závazků snižováním zátěže životního prostředí),
• zvyšování energetické i surovinové nezávislosti,
• zajištění přechodu k trvale udržitelné energetice a spotřebě energie.

Z hlediska energetické politiky ČR se obnovitelné zdroje nemohou stát zásadním zdrojem energie, jejich využití však bude mít významný lokální a regionální přínos v oblasti uplatnění biomasy a rozvoje fytoenergetiky v místech s přiměřenými dopravními náklady. Cílem ČR je zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě primárních energetických zdrojů z dnešních cca 1,5% na cca 3 – 6% v roce 2010 a cca 4 – 8% v roce 2020. Podle České energetické agentury, na základě již realizovaných projektů, by si zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na 6% (včetně podpory úspor energie) do roku 2010 vyžádalo cca 242mld. Kč investic a cca 42,5mld. Kč podpor.

Využití energie a obnovitelných zdrojů ve vybraných Evropských zemích

 

Na bilanci obnovitelných zdrojů energie ve světě se biomasa podílí přibližně 66 %. Biomasou rozumíme veškerou hmotu biologického původu (rostliny vodní i suchozemské, živočichové a organické odpady). V souvislosti s energetikou myslíme nejčastěji dřevo a dřevní odpad, slámu, jiné zemědělské zbytky a exkrementy užitkových zvířat. Biomasu lze využívat ve formě: pevné (tuhá biopaliva pro přímé spalování nebo zplyňování), kapalné (rostlinné oleje, bionafta a bioetanol jako motorová paliva) nebo plynné (bioplyn) a transformovat ji např. na teplo, elektrickou energii apod.

Energie ze spalování biomasy rostlin - fytomasy - je nejstarší energií využívanou člověkem. Jako palivo slouží především dřevo a jeho současné využití je odhadováno na 15 – 20% celkové energetické spotřeby lidstva (tab.15.1-1).

Tab. 15.1 - 1 : Výhled energetického potenciálu fytopaliv v ČR (mil. tun)

Perspektivní je cílené pěstování rostlin pro fytoenergetiku. Zvyšováním intenzity rostlinné i živočišné produkce vznikne nutnost omezení produkce pro lidskou spotřebu na části výměry zemědělské půdy. V marginálních oblastech dojde k redukci osevních ploch potravinářské pšenice a dalších obilovin. Na půdách uváděných do klidu („set-aside“ plochy) v zemědělských oblastech s méně příznivými podmínkami (LFA – „less favoured areas“) bude možno díky programu dotačních podpor pěstovat technické a energetické plodiny, stejně jako rychle rostoucí dřeviny. Podle vládní koncepce by mělo být zhruba 500tis.ha „volné půdy“ k dispozici pro pěstování alternativních a energetických plodin.

Naplnění těchto předpokladů záleží na společenské podpoře rozvoje využití obnovitelných zdrojů energie a zvlášť fytopaliv, omezení státních dotací do cen fosilních paliv a snížení daní, z nichž jsou ceny fosilních paliv reálně dotovány. Záležet bude i na podpoře programů šlechtění energetických plodin, vývoje technických prostředků a technologií pěstování a zpracování. Tato opatření by měla včas předejít problémům spojeným s vyčerpáním fosilních zdrojů ČR.