5.9.2 Tritikale – žitovec (Triticosecale (Witt.) Müntzing)

Význam

Tritikale je umělým mezidruhovým křížencem pšenice obecné (rod Triticum) a žita setého (rod Secale). V češtině se také užívá název žitovec. Cílem složitého šlechtění bylo spojit cenné vlastnosti obou druhů do jednoho genotypu. U nás se nejvíce pěstují odrůdy ozimé formy, rozšiřují se i odrůdy jarní. Tritikale je tolerantnější k horším pěstitelským podmínkám než pšenice, má vysoký výnosový potenciál a vyznačuje se dobrým zdravotním stavem. Zrno tritikale má nápadně velkou obilku, u některých odrůd se svraštělým povrchem.

Tritikale má u nás zatím nedoceněnou vysokou krmnou hodnotu, která je dána vyšším obsahem bílkovin a příznivou skladbou aminokyselin, především vyšším obsahem lyzinu. Využití bílkovin při zkrmování je vyšší než u pšenice.

Fytomasa rostlin se uplatňuje i jako rané zelené krmení, jehož předností je velké množství vytvořené hmoty a pomalejší stárnutí než u žita. V pásu zeleného krmení následuje po žitu. I když se tritikale v Polsku, kde je jeho pěstování značně rozšířené, používá i na pečení chleba, u nás se pro pekařské účely neprosadilo. Pečivo z mouky tritikale je nízké a málo pružné.

Tritikale je plodinou menšího rozsahu pěstování i využití, takže se nesleduje podrobná komoditní bilance o jeho užití. U nás se jedná jen o uplatnění pro krmné účely a na osivo.

Tab. 5.9.2 - 1 : Vývoj ploch a sklizní tritikale v ČR (ČSÚ)

Biologické a pěstitelské požadavky

Požadavky na prostředí vycházejí z genetického základu mezidruhového křížení – má menší nároky než pšenice. Významná je jeho tolerance k horší předplodině, nižšímu pH půdy v porovnání s pšenicí. Je vhodné do okrajových oblastí pěstování ozimé pšenice, především do bramborářské oblasti . Ve vyšších polohách limituje jeho pěstování nižší mrazuvzdornost. Sklizeň je o 10 – 14 dní později než u žita.

Vysoké výnosy poskytuje tritikale po zlepšujících plodinách. V oblastech, kde není nebezpečí výskytu plísně sněžné (souvislost s dlouhodobou sněhovou pokrývkou), je možné zařazení i po obilnině. Mezi povolené odrůdy patří Presto, Disco, Kolor, Modus.

Termín setí tritikale je od poloviny září (bramborářská a pícninářská oblast) do 10. října. Čím časnější je doba setí, tím nižší je výsevek, který se pohybuje v rozmezí (3,5) 4 – 5mil. klíčivých zrn na ha. Hloubka setí je 30 – 50mm.

Ošetření během vegetace

U tritikale používáme dělení celkové dávky dusíku, která činí v závislosti na předplodině až 80 – 120kgN.ha^-1 při intenzivním způsobu pěstování. Základní hnojení dusíkem na podzim vynecháváme. Regenerační dávka na jaře činí 30 – 40kgN.ha^-1. Produkční přihnojení dusíkem se pohybuje zpravidla okolo 40 – 60kgN.ha^-1.

Regulátory růstu jsou povoleny proti poléhání, aplikují se na konci sloupkování ve fázi 37 – 45 DCZ chorob jsou nejnebezpečnější fuzariózy při vzcházení a plíseň sněžná, proti kterým se osivo moří. Tritikale je náchylné na vypadávání zrna z klasu při přezrání porostů. Vlhčí podmínky v době dozrávání způsobují vyšší vnitřní porůstání zrna. Velké zrno je náchylné k mechanickému poškození při výmlatu a manipulaci se zrnem.

Zrno tritikale se nakupuje pouze pro krmné účely podle hodnot vlhkosti, příměsí a nečistot.