liniová odrůda – vyskytuje se u samosprašných druhů, jako jsou pšenice, ječmen, oves, hrách, fazol, mák, len, rajče, paprika, salát nebo i u druhů s vysokým podílem samosprášení, např. řepka, bob 
, lupina. Vyznačuje se vysokou genotypovou uniformitou, která se při přemnožování uchovává.
, lupina. Vyznačuje se vysokou genotypovou uniformitou, která se při přemnožování uchovává.odrůda populace – historicky nejstarší typ odrůdy u cizosprašných druhů. Jedná se o soubor jedinců s rozdílnými genotypy, které vytvářejí určitou populaci s genofondem, který se při přemnožování víceméně zachovává. Z hlediska hospodářského využití je ovšem požadována určitá fenotypová uniformita takovéto odrůdy. Vyskytuje se nejčastěji u jetelovin a trav, u žita, mrkve, ředkvičky, póru a dalších. V současnosti je nahrazován modernějšími typy odrůd syntetických, polyploidních a hybridních.
a trav, u žita, mrkve, ředkvičky, póru a dalších. V současnosti je nahrazován modernějšími typy odrůd syntetických, polyploidních a hybridních. odrůda syntetická – vzniká opakujícím se společným přemnožením určitých předem vybraných genotypů s vysokou kombinační schopností. Je to uměle syntetizovaná populace, která vykazuje lepší vlastnosti než odrůda populace. Tento typ odrůd se vyskytuje např. u vojtěšky, srhy říznačky či řepky olejky .
.odrůda polyploidní – odrůda populace, vyznačující se vyšším stupněm ploidnosti (násobným počtem chromozomů). Rostliny mají větší buňky a vyznačují se vyšším nárůstem hmoty ve srovnání s nepolyploidními. Tetraploidní odrůdy se vyskytují u jetel lučního a jílku, triploidní odrůdy můžeme nalézt u cukrovky a krmné řepy . U triploidních odrůd je z důvodu nestejného počtu chromozomových sad generativní množení neúspěšné a osivo se každoročně vyrábí znovu z rodičovských komponent.
. U triploidních odrůd je z důvodu nestejného počtu chromozomových sad generativní množení neúspěšné a osivo se každoročně vyrábí znovu z rodičovských komponent. odrůda hybridní (F1) – je nejmodernějším typem odrůdy vyskytující se hlavně u cizosprašných rostlin, kde je důležitá fenotypová uniformita (jednotný vzhled) např. u květáku, mrkve, okurek, cibule, kukuřice a cukrovky. Tento typ odrůdy vzniká zkřížením 2 - 4 rodičovských komponent (linií) a vyznačuje se oproti obvyklým odrůdám heterózním efektem (vyšším výkonem). Z důvodu snadné ochrany hybridní odrůdy před nelegálním přemnožováním (uniformita v další generaci výrazně klesá, příp. jsou rostliny sterilní), uplatňují se hybridní odrůdy i u dalších plodin (např. řepka, pšenice).
odrůda klon – vyskytuje se u vegetativně množených rostlin jako jsou brambory, chmel, réva vinná, ovocné druhy, květiny. Jedinci jsou potomstvem jediné rostliny a mají stejný genotyp. Reprodukce takové odrůdy se provádí pouze vegetativně, kdy se zachovává původní genotyp. Množení semenem se uplatňuje pouze při získání nových klonů ve šlechtění.