17.6 Historie ekologického zemědělství v ČR

Již před listopadem 1989 hospodařily na území dnešní ČR tři zemědělské podniky podle zásad ekologického zemědělství. V roce 1990 začalo podniků přibývat, vzniklo několik svazů s vlastními produkčními směrnicemi a postupně vyvstala potřeba vytvořit jednotné směrnice, kontrolu, certifikaci a označování produkce. Dohodou svazů a MZe ČR byl od roku 1993 zaveden tzv. Metodický pokyn pro ekologické zemědělství – MZe ČR Praha č.j.: 655/93-340 ze dne 22. června 1993, který se stal jednotnou produkční směrnicí. Tehdejší svazy ekologického zemědělství se zřekly vlastních směrnic.

V letech 1990 a 1991 prosadil tehdejší náměstek ministra zemědělství dotace ekologickým zemědělcům, které vedly k nastartování tohoto systému hospodaření u nás. V letech 1993 až 1997, kdy se dotace nevyplácely, počet ekozemědělců stagnoval. (viz. tab. č.76). Díky aktivitě rolníků však byly v té době  nastartovány první odbytové bioprogramy. K novému oživení rozvoje EZ došlo až s novou podporou státu od r. 1998. Dnes, po 5 letech nové státní podpory EZ, se ukazuje, že je třeba upravit její strukturu. Stávající systém podpory vede k rozvoji EZ hlavně v horských a podhorských oblastech a vzniká tak nadprodukce hovězího biomasa, zatímco se nedostává biomléka i ostatní bioprodukce z nížin. (viz. tab č.77) Produkční zemědělci nejsou dostatečně stimulováni k přechodu na ekologický způsob hospodaření.

Od počátku roku 2001 je u nás ekologické zemědělství upraveno zákonnou normou: zákonem č. 242/2000. Zákon upravuje systém osvědčování bioproduktů a biopotravin, jejich označování a prodej, včetně dovozu a vývozu, jakož výkon kontroly a dozoru nad dodržováním tohoto zákona.