 |
Bramborové hlízy v průměru obsahují 23,7% sušiny. Hlavní zásobní látkou je škrob, jeho obsah se pohybuje přibližně mezi 13 a 24% s tím, že u konzumních odrůd brambor činí 13 – 16% a u průmyslových nad 17%.
Nejlépe jim vyhovuje přímořské klima (rovnoměrné vydatné srážky a mírné teploty umožňují lépe využít výnosové schopnosti) nebo vyšší polohy v přechodném a vnitrozemském klimatu. Teplota je rozhodujícím činitelem pro klíčení hlíz. Hlíza se probouzí při teplotě 5 – 6oC, optimum pro klíčení a další růst rostliny je 15 – 20oC, pro růst hlíz je optimální teplota ve dne 20oC, v noci 14 – 15oC. Odolnost brambor k nízkým teplotám je velmi malá, při déletrvajících teplotách -1,5 až -2oC mrznou. Z hlediska nároků na vláhu jsou brambory humifilní (vlhkomilnou) plodinou. Optimální poměr vodního a vzdušného režimu půdy je ovlivněn druhem půdy, obsahem humusu, srážkovou nebo závlahovou vodou, kultivací. Vyhovující vzdušný režim pro brambory je na lehkých půdách při 75%, na středních půdách 55 – 75% a na těžkých půdách při 40 – 50% maximální vodní kapacity.
Brambory lze pěstovat ve všech výrobních oblastech ČR; typickou oblastí pro jejich pěstování je bramborářská výrobní oblast s ročními srážkami 650 – 800mm, kde je dosahováno nejstabilnějších výnosů. Typicky bramborářské jsou lehčí až středně těžké půdy s dobře propustnou spodinou, slabě kyselou půdní reakcí pH 5,5 až 6,5, s dobrou úrovní staré půdní síly (pozemky pravidelně hnojené organickými hnojivy). Pro pěstování brambor se nehodí půdy zamokřené ani extrémně lehké půdy (nehumózní váté písky). Pro mechanizovanou sklizeň nejsou vhodné silně kamenité pozemky, kde dochází k poranění hlíz při sklizni a k poruchám strojů. Na svažitých pozemcích nad 8° nelze využívat výkonnou mechanizaci a hrozí zde eroze.Tab. 9.5.2 - 1 : Obsah významných látek v hlíze 