<< 1.1 Úvod do rostlinné výroby 1.3 Růst a vývoj rostlin >>

1.2 Význam rostlin pro člověka, spotřeba potravin


Img. 1.2 - 1 : Rostliny produkují pro člověka řadu velmi potřebný...
Zelené rostliny, jako jediné ze všech živých organismů na Zemi jsou vyživovány z neústrojných látek, z nichž ve svých tkáních s využitím světelné energie vytvářejí látky ústrojné, potřebné k výživě ostatních živých organizmů. K tomu potřebují oxid uhličitý z ovzduší a uvolňují kyslík, nutný k dýchání všeho živého na zemi. Nezelené nižší rostliny – bakterie a houby, rozkládají zase organickou hmotu odumřelých rostlin a živočichů až na látky neústrojné. Rostliny obecně tedy umožňují neustálý koloběh látek v přírodě. Tím, že vypařují vodní páry do ovzduší, ovlivňují porosty rostlin podnebí krajiny. Rostliny mají rovněž aktivní podíl na čerpání oxidu uhličitého uvolněného lidskou činností (spalování) z fosilních zdrojů, podílejí se dále na zvětrávání hornin a tvorbě půdy.

Rostliny člověku poskytují:

 

Obilniny – poskytují suché plody  – obilky s vlhkostí 13 – 15%., které jsou dlouhodobě skladovatelné. Ve výživě člověka mají zásadní postavení. Jako zrno nebo celé rostliny slouží ke krmení hospodářských zvířat. Jsou využívány v potravinářském průmyslu (slad, líh, dextriny, kávovinové náhražky) i ve farmakologii.

Luskoviny – poskytují také suchá semena ale oproti obilninám obsahují více bílkovin (bílkovinné zrniny). Jsou využívány ve výživě
Img. 1.2 - 3 : Z celosvětového pohledu je významnou olejninou i p...
lidí (jako suchá semena i zelenina), v krmných směsích zvířat, průmyslově k výrobě škrobu (dřeňový hrách ), využívají se i na zelené krmení a jsou vhodnými plodinami na zelené hnojení.

Img. 1.2 - 4 : K celosvětově významným luskovinám patří cizrna be...
Olejniny – produkují suchá semena s vysokým obsahem tuku. Jsou zdrojem rostlinných tuků (olejů) pro lidskou výživu, extrahované šroty (jako zdroj bílkovin) jsou významnou součástí krmných směsí, biomasa se využívá ke krmení nebo jako zelené hnojení.

Přadné rostliny  jsou pěstovány pro sklerenchymatická vlákna ve stoncích (listech či plodech), která se oddělují technologickými postupy a zpracovávají v textilním průmyslu. Vedlejším produktem jsou olejnatá semena (len, konopí , bavlník a další).

Okopaniny poskytují dužnaté produkty (hlízy) s obsahem vody 75 – 90%, které mají krátkou skladovatelnost. Hlavní zásobní látkou u bulevnatých jsou glycidy (cukry, inulín) využívané v potravinářství. Cukrovka a čekanka jsou zpracovávány na finální produkty, krmná řepa, krmná mrkev a tuřín slouží ke krmení. Vedlejším produktem je chrást s možností využití ke krmení. V současnosti je zaoráván. Hlavní zásobní látkou hlíznatých okopanin jsou glycidy (škrob, inulín). Skladovatelnost v řízených podmínkách je maximálně od sklizně do jara (brambory). Topinambury se u nás zpravidla neskladují.

Speciální plodiny – obsahují specifické účinné látky (glykosidy, silice, hořčiny, alkaloidy atd.). Po sklizni se suší při předepsaných teplotách a skladují v určených podmínkách (teplota, vlhkost, nepřístup světla). Využíváme je jako pochutinové rostliny (chmel, tabák, paprika, kmín, koření), léčivé rostliny (heřmánek, náprstník, máta, sléz, jitrocel, ostropestřec), poskytující léčivé drogy k přímému užití nebo přípravě léčiv.

Ovoce a zelenina – jsou významným zdrojem vitamínů a minerálních látek.

Okrasné rostliny – pěstujeme pro zlepšení životního prostředí.


Img. 1.2 - 5 : Mák je sice olejninou, ale makovina - suché makovi...


Tab. 1.2 - 1 : Spotřeba potravin v ČR (kg/obyvatel/rok)
Tab. 1.2 - 1 : Spotřeba potravin v ČR (kg/obyvatel/rok)


Ke kolísání spotřeby potravin dochází jednak dlouhodobě v důsledku změn spotřebitelských zvyklostí, dále kolísání cen na světových trzích, ochranných opatření států (cel, dovozních kvót), farmářských cen a následně cen spotřebitelských, dále v důsledku růstu cen za bydlení, plyn, elektřinu, dopravu, služby.

Img. 1.2 - 6 : V ČR je nejvíce konzumováno vepřové maso.
Oproti druhé polovině 80-tých let se v současnosti snížila spotřeba masa, především hovězího, naopak se zvýšila spotřeba drůbeže. Rozdíl ve spotřebě masa mezi ČR a EU v roce 2000 se zvýšil (v EU je průměr 96kg/obyvatel/rok). Pouze spotřeba drůbeže je v ČR oproti EU vyšší (ČR 22,2kg, EU 21,3kg). Nižší spotřeba je v ČR u hovězího masa (EU 19,9kg) a ostatního masa.

Spotřeba mléka a mléčných výrobků v ČR po poklesu v 90-tých letech nyní pozvolna stoupá, stále však nedosahuje úrovně EU (v ČR je
Img. 1.2 - 7 : Drůbeží maso patří v současné době k nejvyhle...
spotřeba mléka, bez mléčných výrobků na obyvatele a rok 85,1kg, v EU 104,6kg). Na vývoji spotřeby živočišných produktů v ČR se podílely v 90-tých letech především stoupající ceny potravin, zvláště masa, mléka i problematika jakosti hovězího masa – BSE.

V delším časovém období se u nás snižuje spotřeba obilovin v hodnotě mouky, brambor, živočišných tuků, příznivý je i růst spotřeby ovoce mírného pásma a zeleniny.

Ve srovnání se zeměmi EU je v ČR vysoká spotřeba vajec (ČR 275ks/obyvatel/rok, EU 230ks) a obilnin (EU 85,4kg, ČR 101,0kg). Naše spotřeba ovoce a zeleniny stále ještě nedosahuje úrovně EU (65kg ovoce mírného pásma, 118kg zeleniny).

Podíl výdajů za potraviny, nápoje a tabák v ČR na celkových spotřebních výdajích domácností činí přibližně 1/3. Podíl cen zemědělských surovin na cenách finálních výrobců se pohybuje v širokém rozmezí cca 40 – 70%.


Tab. 1.2 - 2 : Podíl ceny zemědělské suroviny na cenách finálních výrobků
Tab. 1.2 - 2 : Podíl ceny zemědělské suroviny na cenách finálních...



<< 1.1 Úvod do rostlinné výroby Top 1.3 Růst a vývoj rostlin >>