| << 14.10 Ostatní způsoby využití porostů, trávníky | 15.1 Význam, současný stav a perspektivy >> |
|
, sláma , biologické odpady), energie slunce (fotovoltaická nebo fototermická zařízení), vody (malé vodní elektrárny), prostředí (tepelná energie hornin, podzemních i povrchových vod a ovzduší, využitelná s pomocí tepelných čerpadel) a větru (limitovaná rychlostí větru > 5 m.s-1). Tyto technologie jsou v zahraničí hojně využívány a podporovány. Důvody rozvoje a šíření těchto zdrojů však nejsou pouze ekologické, ale do značné míry i ekonomické a strategické (tab. 1, graf 1). V ČR se obnovitelné zdroje podílejí na energetické produkci mnohem méně než ve státech EU, tj. přibližně 2,4%.
Při vhodném využití obnovitelné zdroje neprodukují energii za cenu poškození životního prostředí (nejsou zdrojem skleníkových plynů, neznečišťují složky ŽP, neprodukují odpady), jejich lokální dostupnost snižuje závislost na dovozech a přispívá k energetické nezávislosti. Obnovitelné zdroje jsou dostupnými zdroji energie s předpokladem trvalého využívání bez rizika vyčerpání.
Tab. 15 - 1 : Zdroje energie 
Energie z obnovitelných zdrojů je dražší než jaderná energie a energie z fosilních paliv, protože do jejich cen se nepromítají náklady na těžbu, emise, zdravotní rizika obyvatelstva a poškození životního prostředí.
U obnovitelných zdrojů se jedná o nové technologie s vysokými investicemi a dlouhodobou návratností. Neexistuje mnoho zkušeností s jejich zaváděním, provozem a plánováním. Trh s těmito zdroji energie v ČR neexistuje. Vyšší ceny a vysoké pořizovací náklady vedou k nutnosti státní podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů.
Tab. 15 - 2 : Spalování fosilních paliv zvyšuje obsah CO2 v ovzduší 
| << 14.10 Ostatní způsoby využití porostů, trávníky | Top | 15.1 Význam, současný stav a perspektivy >> |