 |
| << 14.5.1 Základní volně trsnaté trávy | 14.5.3 Doplňkové výběžkaté trávy >> |
Mají speciální požadavky na klimatické a půdní podmínky a k pícním účelům jsou pěstovány ve směsích s dalšími druhy.
Patří k nim zejména:
Kostřava rákosovitá (Festuca arundinacea Schr.)
Tato tráva se vyznačuje mimořádnou ekologickou přizpůsobivostí, zejména z hlediska vodního režimu půdy. Hlavní její předností je odolnost vůči suchu, používá se jako doplňkový druh při zakládání pastvin tam, kde jsou pravidelné letní přísušky.
Ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius M.K.)
Patří k travám s menším významem pro pícninářské kultury. Předností ovsíku je vynikající produkční schopnost a odolnost vůči suchu. Je vhodným komponentem pouze pro sečně využívané, 2 - 4 leté porosty, zejména na sušších stanovištích.
Trojštět žlutavý (Trisetum flavescens P.B.)
Je méně výnosná tráva, snášející lépe pastvu než ovsík, ale při vyšší frekvenci využití, nadměrném sešlapávání a zastínění z porostu ustupuje. Používá se jako doplňkový druh hlavně do vícesložkových lučních směsí dočasných i trvalých.
Lipnice bahenní (Poa palustris L.)
Má obdobné vlastnosti jako trojštět s uplatněním pro trvalé vlhčí porosty lépe zásobené živinami, kde bývají druhy s podobnými požadavky na hloubku setí.
Poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus L.)
Není doporučována do pícních směsek, vzhledem k minimální produkční schopnosti. Její využití je v extenzivních nezemědělských porostech – trávnících.
| << 14.5.1 Základní volně trsnaté trávy | Top | 14.5.3 Doplňkové výběžkaté trávy >> |