| << 6.2.4 Biologická fixace dusíku | 6.3 Základy tvorby výnosu >> |
Výrazné rozdíly jsou v nárocích luskovin na teplotu. K teplomilným luskovinám náleží v našich podmínkách fazol a sója. Nejotužilejšími druhy jsou vikve, hrách a bob.
Luskoviny reagují citlivě na přebytek i nedostatek vláhy. Přemokřené půdy nesnášejí žádné luskoviny. Všechny druhy vyžadují přiměřený dostatek vláhy v období klíčení a vzcházení. Nároky na vláhu v období vegetace korespondují s dynamikou tvorby sušiny. Největší potřeba nastává proto v období kvetení a tvorby plodů a semen, avšak nadbytek vláhy v tomto období je škodlivý. Prodlužuje se vegetační doba, ovlivňována je kvalita semen a zhoršují se podmínky pro sklizeň, která bývá doprovázena vysokými sklizňovými ztrátami.
V nárocích na půdu jsou mezi luskovinami značné rozdíly. Plastický je hrách, který se může pěstovat téměř na všech půdách za předpokladu vláhové jistoty. Na lehčích až středně těžkých půdách se pěstuje čočka, případně lupina a fazol. Vyhraněné nároky má sója, která vyžaduje půdy výhřevné, středně těžké a hluboké. Pro pěstitelský úspěch má u všech luskovin význam pH půdy. S výjimkou lupin, vyhovuje neutrální až slabě alkalická půdní reakce.
| << 6.2.4 Biologická fixace dusíku | Top | 6.3 Základy tvorby výnosu >> |