5.4.3 Sklizeň a posklizňové ošetření

Porosty obilnin sklízíme sklízecí mlátičkou po dosažení plné zralosti zrna. Rostliny jsou zaschlé, obilka je tvrdá a těžko se láme (např. stiskem mezi zuby). Zkoušení zralosti (vlhkosti) před sklizní je nutné provádět na více místech porostu. Z náhodně odebraných klasů se mezi dlaněmi vymne zrno, vyfouknou se plevy a zrno se subjektivně posoudí nebo změří vlhkoměrem. Nejvhodnější vlhkost zrna pro sklizeň je asi 14%.

Porosty pro potravinářské využití se sklízí přednostně. Při přezrání se zvyšuje riziko ztrát zrna jeho samovolným výdrolem. V suchém období je tolerantnost odrůd k prodloužení sklizně 2 – 3 dny po dosažení plné zralosti, ve vlhčích podmínkách 4 – 6 dní. Opožďování sklizně vlivem vlhkého počasí nepříznivě působí na jakost zrna (např. obsah a kvalita lepku a číslo poklesu u pšenice, porůstání a klíčivost zrna ječmene).

Při extrémně suchém a teplém počasí v době tvorby zrna může docházet k nouzovému dozrávání porostů. Rostliny předčasně zasychají a v klasech se vyvíjí drobné zrno, které má nízkou objemovou hmotnost a nízký podíl předního zrna.

Kvůli rozdělení doby sklizně při větší výměře ploch plodiny v zemědělském podniku je vhodné pěstovat 2 – 3 odrůdy s různou délkou vegetační doby a s různými vlastnostmi. Tím se snižuje nebezpečí výpadku sklizně (výnosovému i jakostnímu) při méně příznivých pěstitelských podmínkách ročníku.

Při výmlatu zrna je sušší zrno křehčí a více náchylné k mechanickému poškození než zrno v optimální vlhkosti. Vlhkost zrna se mění nejen během žní, ale i během sklizňového dne, takže je nutné průběžné seřizování sklízecí mlátičky podle momentálních okolností.

Pokud je ve sklizeném zrnu vyšší výskyt částí klasů nebo slámy, je nezbytné posklizňové ošetření – vyčištění zrna na stacionárních čističkách v zemědělském podniku nebo ve službě u nákupního podniku. Současně probíhá i velikostní třídění zrna a odstranění drobných, zadinovitých zrn. Bez toho by potravinářská pšenice nebo sladovnický ječmen nesplnily náročné kvalitativní požadavky.

V některých ročnících je nutné sklízet i zrno vlhčí než 15%. Pak vyžaduje dosoušení, aby si udrželo původní jakostní parametry. Při vlhkosti do 16% (17%) je možné pozvolna snižovat vlhkost aktivním větráním uskladněného zrna – potřeba speciálních hal nebo sil. Běžnější je horkovzdušné sušení s nepřímým náhřevem zrna. Vlivem sušení vlhkého obilí může však docházet ke zhoršení některých jakostních znaků, např. kvality lepku, klíčivosti sladovnického ječmene.