Zakládání porostu začíná důkladnou přípravou půdy. Hloubka podzimní orby 
se řídí podle plánované plodiny. Pro hluboko kořenící rostliny volíme orbu hlubší (mrkev, petržel, zelí, květák). Pro plodiny, které vyžadují organické hnojení zároveň zaoráváme hnůj se základní dávkou fosforu a draslíku. V jarním období pozemek urovnáme a hnojíme vyhodnocenou základní dávkou živin, případně aplikujeme preemergentní herbicidy.
Jako v celé rostlinné výrobě, tak i v zelinářství používáme pro pěstování konzumní zeleniny rozmnožování vegetativní a generativní .
Vegetativní rozmnožování požíváme u zelenin, které netvoří generativní orgány ( semeno ) a u rostlin, kde nemáme záruku udržení pravosti odrůdy, nebo u rostlin, kde by bylo rozmnožování semenem náročnější. Do první skupiny patří česnek (rozmnožuje se stroužky), křen (rozmnožuje se kořenovými řízky), cibule šalotka (rozmnožuje se dceřinnými cibulkami). Do druhé skupiny patří rebarbora, na malých plochách i pažitka a chřest.
Generativní rozmnožování ( semenem ) má v zelinářství určitou zvláštnost v tom, že se vedle přímých výsevů na trvalé stanoviště používá sadba předpěstovaná mimo trvalé stanoviště, často ve sklenících, fóliovnících nebo pařeništích ještě v předjarním období.
Důvody pro předpěstování sadby jsou:
-
zkrácení doby pěstování na trvalém stanovišti a tím dosažení ranějších sklizní (týká se to všech raných zelenin pěstovaných v řidším sponu)
-
u teplomilných zelenin ranější nástup sklizně a maximální tvorba výnosu v teplotně příznivějším období
-
u zelenin s dlouhou vegetační dobou (celer) možnost pěstování v našich podmínkách
-
výsadba do optimálního sponu zajišťuje lepší vyrovnanost produktu
 |
 |
 |
Předností výsadby sazenic je menší spotřeba semene, což se týká především druhů zelenin, kde je cena osiva velmi vysoká ( květák ), určité možnosti výběru rostlin, které jsou nejvhodnější, zajištění optimálního sponu výsadby a tím i vyrovnanosti výpěstků, předstih v konkurenčním vztahu s plevelnými rostlinami, preventivní aplikace ochranných prostředků na malém prostoru předpěstovávání sadby.
Nedostatkem je pracovní náročnost výsadby rostlin na trvalé stanoviště, cena sadby, která musí pokrýt náklady na její pěstování a větší náročnost na pěstební podmínky. Tím máme na mysli nezbytně nutnou zálivku rostlin po výsadbě na trvalé stanoviště a s ohledem na narušenou tvorbu kořenového systému větší náročnost na zálivku v kratších termínech a tudíž menšími dávkami a častější přihnojování rostlin pro zabezpečení optimální výživy.
Přímé výsevy se týkají především zelenin pěstovaných v hustém sponu (mrkev, petržel , pastinák, červená salátová řepa, ředkvička, cibule), dále zelenin, kde není rozhodující ranost a s ohledem na zvýšené nároky na pěstování po výsadbě předpěstovaných sazenic a s ohledem na cenu sadby (okurky nakládačky, pozdní a kruhárenské zelí) a u některých zelenin určených k přezimování (zimní salát, ozimá cibule). Pro přímé výsevy platí i v zelinářství optimální úprava výsevního lůžka, výsev přesně secími stroji na požadovaný počet rostlin na jednotku plochy a spon. Na větších plochách s ohledem na pracovní nároky nepočítáme ve většině případů s úpravou sponu jednocením.
 |
 |
 |
