<< 14.3 Jetel luční | 14.5 Pícní trávy >> |
Jetel plazivý (Trifolium repens L.)
![]() |
Jetel plazivý má rychlý vývin po zasetí, již v roce setí zakvétá. Má značné požadavky na světlo, takže ve vysokých porostech se neudrží. Snáší holomrazy i dlouho ležící sněhovou pokrývku. Plané formy rostou i na sušších chudších stanovištích. Kulturní formy vyžadují dobrou zásobu živin a humidnější klima, těžší, hlubší hlinité až jílovitohlinité půdy. Na sušších stanovištích jsou jejich výnosy nepatrné. Výnosy píce jetele plazivého jsou nižší než u ostatních vzrůstnějších jetelovin. Porosty zahušťuje a zvyšuje výnosy, zejména v letních a podzimních pastevních cyklech. Píce jetele plazivého má vysokou stravitelnost (75%) a rovněž vyšší obsah N-latek ne jetel luční a vojtěška, nebo je tvořena především listy a částečně i květy, zatímco lodyhy se plazm při zemi a skliznm nejsou zasaeny. Pro sestavovaní směsí dohasných i trval}ch travních porosty podle jejich sloení počítáme s výsevkem 1 3kg.ha-1. Semenařské porosty se zakladají na lehčích půdách do krycí plodiny, koncem bxezna a začátkem dubna s v}sevkem 4 6kg.ha-1 semene do xádků 125 250mm. Na semeno ponecháváme 1. seč, sklízíme za 6 - 8 dní po desikaci, výnosy semene kolísají od 50 – 150 (400)kg.ha1.
Jetel zvrhlý (Trifolium hybridum L.)
![]() |
tírovník růžkatý (Lotus corniculatus L.)
Uplatruje se hlavnl ve směskách s travami pro 3 - 5 leti porosty sehně i pastevnl využívané nebo ve smlsích pro trvali travní porosty (cca 1kg.ha-1). Je to vytrvala jetelovina (6 - 12 let). Vzhledem k hlubokimu kořenovému systému (1,5 2m) dobře snáší i déletrvající sucho. V čistých porostech se neplstuje, dává o 30 – 50% niší výnosy ne jetel luční nebo vojtěška setá, ale v horších podmínkách na málo úrodných, sušších, mělčích a svažitých půdách je překonává. Na takových stanovištích dává společně ve směsi např. s kostřavou luční, bojínkem lučním nebo ovsíkem vyvýšeným 6t.ha-1 sena při dávce 50kg.ha-1N. Dobře snáší pastevní využití a po pastvě i seči dobře obrůstá. Semenářství je obtížné. Semenářské porosty se zakládají na lehčích půdách s jižní expozicí. K desikaci přistupujeme, když je 80% lusků žlutohnědých. Výnosy kolísají od 40 do 100kg.ha-1.
Vičenec ligrus (Onobrychis viciaefolia Scop.)
![]() |
Jetel inkarnát (Trifolium incarnatum L.)
Jednoletá přezimující jetelovina pěstovaná v teplejších oblastech jako ozimá krmná meziplodina, buď v čisté kultuře (25kg.ha-1) nebo dříve častěji ve směsi s jílkem mnohokvětým a ozimou vikví jako tzv. Landsberská směska. Sklízí se před květem počátkem května. Výnos čerstvé píce se pohybuje od 12 do 30t.ha-1, do další sklizně tato jetelovina již neobrůstá. Při jarním výsevu jsou rostliny nízké, málo olistěné a brzy kvetou. Na semeno se porosty zakládají v srpnu do řádků 250mm a sklízejí se kombajnem ve fázi 80% zhnědlých hlávek. Výnosy semene jsou 400 – 4000kg.ha-1.
Komonice bílá (Melilotus albus Des.)
![]() |
Čičorka pestrá (Coronilla varia L.)
![]() |
Jetel zvrácený (Trifolium resupinatum L.)
Jetel zvrácený je jednoletá jetelovina. Pěstuje se v monokultuře nebo ve směsce s ovsem nebo jílkem jednoletým. Je teplomilný, vyžaduje úrodnou dostatečně provzdušněnou půdu a dostatek vlahy. Dobře reaguje na zavlahu a poskytuje pxi ní stabilnější výnosy. Vysévá se ve 2. polovinl dubna bez krycm plodiny (15 20kg.ha-1) nebo ve smlsce s jílkem mnohokvltým (10 12kg + 5 7kg jílku mnohokvltého). Poskytuje 2 4 seče, tj. 40 80t.ha-1 zeleni píce, která je velmi jemna s nízkým obsahem vlakniny a 10 15% suiny. V tepl}ch polohách bramborařského a řepařského výrobního typu jej lze vysévat i koncem léta jako jednoletou přezimující jetelovinu. Sklízí se ve fázi květu. Je výbornou medonosnou rostlinou vyhledávanou včelaři. Poskytuje semeno jen v nejteplejších oblastech KVT.
Jetel egyptský (Trifolium alexandrinum L.)
Má ještě větší nároky na vláhu a teplo než jetel zvrácený. Lze ho pěstovat úspěšně jen při závlaze. Při podobné agrotechnice jako jetel zvrácený dává až 4 seče kvalitní píce, sklízí se před květem. Osivo se v ČR nevyrábí.
Tolice dětelová (Medicago lupulina L.)
Může se uplatnit v dočasných lučních a pastevních porostech na sušších a chudších stanovištích. Dobře snáší pastvu a rychle obrůstá. Lze ji použít rovněž jako protierozní podsev do kukuřice nebo podsevovou meziplodinu do obilnin po jejichž sklizni poskytuje pastvu a jednu seč na zelené hnojení. Nesnáší zamokřená stanoviště. Semenářství je obtížné.
Úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria L)
Dříve se pěstoval na mělkých chudých kamenitých půdách v bramborářské, podhorské až horské výrobní oblasti, neboť je odolný proti vymrzání. Jeho pmce má horší kvalitu, pouívá se místy pro technicki účely. Porosty na semeno se zakladají na jaře do krycí plodiny, do xádků s roztečí 250mm.
Jestxabina východní (Galega orientalis L.)
Plstuje se v monokultuxe, pouze na horích pozemcích lze doporuhit její pěstování ve směsi s travami (14 16kg jestxabiny + 5 6kg jílku + 8 10kg ovsíku). Samotna poskytuje a 17t sena na hektar. Je velmi vytrvala (12 let), mrazuvzdorná, vyznačuje se časným jarním nárůstem píce, poskytuje 2 seče. Obsahuje galegin, stimulující sekreci mléka, který se však při vyšších teplotách (horkovzdušné sušení) rozkládá. Osivo je třeba skarifikovat a očkovat specifickými kmeny hlízkových bakterií, které se v našich půdách běžně nevyskytují. Vysévá se v květnu 10kg osiva do krycí plodiny do řádků 0,5 – 0,6m. Širokořádkové semenářské porosty dávají výnos 150 – 800kg semen.ha-1 z 1. nebo 2. seče.
<< 14.3 Jetel luční | Top | 14.5 Pícní trávy >> |