<< 14.3 Jetel luční 14.5 Pícní trávy >>

14.4 Ostatní jeteloviny

Jetel plazivý (Trifolium repens L.)

Img. 14.4 - 1 : Jetel plazivý.
Je naší třetí nejvýznamnější jetelovinou. Uplatňuje se převážně jako komponent do směsí pro dočasné i trvalé luční a hlavně pastevní porosty. Jetel plazivý - forma lesní. Jeho odrůdy jsou vhodné pro trvalé pastviny neboť dobře vzdorují horským podmínkám. Je nižšího vzrůstu. Jetel plazivý - forma Ladino. Je vysokého vzrůstu, ale náročnější na půdní a klimatické podmínky. Odrůdy této formy se používají pro krátkodobé sečné využití (2 - 3 roky). Uplatňuje se při závlaze. Největší rozšíření má u nás jetel plazivý - forma holandský (holandicum). Jeho odrůdy jsou středního vzrůstu, dávají dobré výnosy, vytrvalost je střední (3 - 5 let). Hodí se pro intenzivní dočasné porosty pastevně i kombinovaně využívané. Dobře snáší sešlapávání a po spasení rychle obrůstá.

Jetel plazivý má rychlý vývin po zasetí, již v roce setí zakvétá. Má značné požadavky na světlo, takže ve vysokých porostech se neudrží. Snáší holomrazy i dlouho ležící sněhovou pokrývku. Plané formy rostou i na sušších chudších stanovištích. Kulturní formy vyžadují dobrou zásobu živin a humidnější klima, těžší, hlubší hlinité až jílovitohlinité  půdy. Na sušších stanovištích jsou jejich výnosy nepatrné. Výnosy píce jetele plazivého jsou nižší než u ostatních vzrůstnějších jetelovin. Porosty zahušťuje a zvyšuje výnosy, zejména v letních a podzimních pastevních cyklech. Píce jetele plazivého má vysokou stravitelnost (75%) a rovněž  vyšší obsah N-latek ne jetel luční a vojtěška, nebo je tvořena především listy a částečně i květy, zatímco lodyhy se plazm při zemi a skliznm nejsou zasaeny. Pro sestavovaní směsí  dohasných i trval}ch travních porosty podle jejich sloení počítáme s výsevkem 1  3kg.ha-1. Semenařské porosty se zakladají na lehčích půdách do krycí plodiny, koncem bxezna a začátkem dubna s v}sevkem 4  6kg.ha-1 semene do xádků 125  250mm. Na semeno ponecháváme 1. seč, sklízíme za 6 - 8 dní po desikaci, výnosy semene kolísají od 50 – 150 (400)kg.ha1.

Jetel zvrhlý (Trifolium hybridum L.)

Img. 14.4 - 2 : Jetel zvrhlý.
Je známý také pod názvem švédský. Používá se převážně do směsí pro trvalé travní porosty jako podsevová meziplodina s jetelem plazivým nebo travami a do směsek s jetelem lučním (1 kg jetele zvrhlého na hektar) nebo s travami v polních osevních postupech. Pěstuje se v chladnější podhorské až horské výrobní oblasti na těžších, studenějších půdách s vyšší hladinou spodní vody. V porostu vytrvává 3 - 6 let, ale v čistém porostu se pěstuje jen na 2 roky. Poskytuje vysokou a jistou 1. seč. Druhá seč jetele zvrhlého bývá o 30% nižší než první. Sklízí se ve fázi kvetení. Může se po sobě pěstovat za 2 - 3 roky. V monokultuře má nadýmavé účinky. Semenářské porosty se zakládají na jaře do řádků 250mm s výsevkem 10kg.ha-1 do krycí plodiny. Výnosy se pohybují mezi 150 – 500kg.ha-1.

tírovník růžkatý (Lotus corniculatus L.)

Uplatruje se hlavnl ve směskách s travami pro 3 - 5 leti porosty sehně i pastevnl využívané nebo ve smlsích pro trvali travní porosty (cca 1kg.ha-1). Je to vytrvala jetelovina (6 - 12 let). Vzhledem k hlubokimu kořenovému systému (1,5  2m) dobře snáší i déletrvající sucho. V čistých porostech se neplstuje, dává o 30 – 50% niší výnosy ne jetel luční nebo vojtěška setá, ale v horších podmínkách na málo úrodných, sušších, mělčích a svažitých půdách je překonává. Na takových stanovištích dává společně ve směsi např. s kostřavou luční, bojínkem lučním nebo ovsíkem vyvýšeným 6t.ha-1 sena při dávce 50kg.ha-1N. Dobře snáší pastevní využití a po pastvě i seči dobře obrůstá. Semenářství je obtížné. Semenářské porosty se zakládají na lehčích půdách s jižní expozicí. K desikaci přistupujeme, když je 80% lusků žlutohnědých. Výnosy kolísají od 40 do 100kg.ha-1.

Vičenec ligrus (Onobrychis viciaefolia Scop.)

Img. 14.4 - 3 : Vičenec ligrus.
Používá se omezeně v monokultuře na chudších, někdy i svažitých skeletovitých půdách v teplejších oblastech místo vojtěšky nebo jetele, kterým se v takových podmínkách nedaří. Žádá kypré půdy s propustnou spodinou, i vysychavljší a lehčí, dobře zásobené vápníkem. Tuto vmceletou jetelovinu (4 - 6 let) lze po sobl pěstovat nejdxíve za 5 - 6 let. Porosty se zakladají do krycí plodiny, výsevek činí 5 - 7mil. klmčivých semen (tj. 130  170kg nevylutěného semene)  do xádků s roztečí 125 - 250 mm. Poskytuje 1 seh, která se sklízí na začátku květu, do 2. seče obrůstá slaběji. Kvalita a chutnost pmce je výborná. Na semeno se ponechavá 1. seč, sklízí se po desikaci přímou kombajnovou sklizní 400 – 1500kg nevyluštěného semene na hektar.

Jetel inkarnát (Trifolium incarnatum L.)

Jednoletá přezimující jetelovina pěstovaná v teplejších oblastech jako ozimá krmná meziplodina, buď v čisté kultuře (25kg.ha-1) nebo dříve častěji ve směsi s jílkem mnohokvětým  a ozimou vikví jako tzv. Landsberská směska. Sklízí se před květem počátkem května. Výnos čerstvé píce se pohybuje od 12 do 30t.ha-1, do další sklizně tato jetelovina již neobrůstá.  Při jarním výsevu jsou rostliny nízké, málo olistěné a brzy  kvetou. Na semeno se porosty zakládají v srpnu do řádků 250mm a sklízejí se kombajnem ve fázi 80% zhnědlých hlávek. Výnosy semene jsou 400 – 4000kg.ha-1.

Komonice bílá (Melilotus albus Des.)

Img. 14.4 - 4 : Komonice bílá.
Tato dvouletá nebo jednoleta přezimující jetelovina se pouívá převážně na zelené hnojení rekultivovan}ch pozemky nebo jako nahradní pícnina na výsušných chudých písčitých až kamenitých půdách. Výnosy zeleni hmoty dosahujm 20  35t.ha-1, ale krmna hmota je pryměrná a zvířata komonici hyře přijímají pro hořkou chu a pach v nm obsaeného kumarinu. Na pmci se sklmzí před nasazenmm květenství, později její mohutné stonky silnl dřevnatí. Na semeno se ponechavá z 1. seče, její semenářství je poměrně snadné.

Čičorka pestrá (Coronilla varia L.)

Img. 14.4 - 5 : Čičorka pestrá.
Je vhodná pro technické trávníky na silničních svazích výsypkách a podobných plochách ohrožených erozí nebo pro zkrášlení nezemědělských ploch v teplejších oblastech. Pro  pícninářské využití je méně vhodná po horší nutriční hodnotu píce. Je nenáročná na půdní a klimatické podmínky, snáší dobře i sušší stanoviště, nedaří se na pozemcích s vysokou hladinou podzemní vody. Po výsevu (20 –30kg osiva na hektar do řádků s roztečí 250 m vzchází velmi pomalu, za 20-30 dnů, v 1. roce vegetace poskytuje 1 seč začátkem září. Na semeno se  ponechává v dalších letech z 1. seče.

Jetel zvrácený (Trifolium resupinatum L.)

Jetel zvrácený je jednoletá jetelovina. Pěstuje se v monokultuře nebo ve směsce s ovsem nebo jílkem jednoletým. Je teplomilný, vyžaduje úrodnou dostatečně provzdušněnou půdu  a dostatek vlahy. Dobře reaguje na zavlahu a poskytuje pxi ní stabilnější výnosy. Vysévá se ve 2. polovinl dubna bez krycm plodiny (15  20kg.ha-1) nebo ve smlsce s jílkem mnohokvltým (10  12kg + 5  7kg jílku mnohokvltého). Poskytuje 2  4 seče, tj. 40  80t.ha-1 zeleni píce, která je velmi jemna s nízkým obsahem vlakniny a 10  15% suiny. V tepl}ch polohách bramborařského a řepařského výrobního typu jej lze vysévat i koncem léta jako jednoletou  přezimující jetelovinu. Sklízí se ve fázi květu. Je výbornou medonosnou rostlinou vyhledávanou včelaři. Poskytuje semeno jen v nejteplejších oblastech KVT.

Jetel egyptský (Trifolium alexandrinum L.)

Má ještě větší nároky na vláhu a teplo než jetel zvrácený. Lze ho pěstovat úspěšně jen při závlaze. Při podobné agrotechnice jako jetel zvrácený dává až 4 seče kvalitní píce, sklízí se před květem. Osivo se v ČR nevyrábí.

Tolice dětelová (Medicago lupulina L.)

Může se uplatnit v dočasných lučních a pastevních porostech na sušších a chudších stanovištích. Dobře snáší pastvu a rychle obrůstá. Lze ji použít rovněž jako protierozní podsev do kukuřice nebo podsevovou meziplodinu do obilnin po jejichž sklizni poskytuje pastvu a jednu seč na zelené hnojení. Nesnáší zamokřená stanoviště. Semenářství je obtížné.


Úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria L)

Dříve se pěstoval na mělkých chudých kamenitých půdách v bramborářské, podhorské až horské výrobní oblasti, neboť je odolný proti vymrzání. Jeho pmce má horší kvalitu, pouívá se místy pro technicki účely. Porosty na semeno se zakladají na jaře do krycí plodiny, do xádků s roztečí 250mm.

Jestxabina východní (Galega orientalis L.)

Plstuje se v monokultuxe, pouze na horích pozemcích lze doporuhit její pěstování ve směsi s travami (14  16kg jestxabiny + 5  6kg jílku + 8  10kg ovsíku). Samotna poskytuje a 17t sena na hektar. Je velmi vytrvala (12 let), mrazuvzdorná, vyznačuje se časným jarním nárůstem píce, poskytuje 2 seče. Obsahuje galegin, stimulující sekreci mléka, který se však při vyšších teplotách (horkovzdušné sušení) rozkládá. Osivo je třeba skarifikovat a očkovat specifickými kmeny hlízkových bakterií, které se v našich půdách běžně  nevyskytují. Vysévá se v květnu 10kg osiva do krycí plodiny do řádků 0,5 – 0,6m. Širokořádkové semenářské porosty dávají výnos 150 – 800kg semen.ha-1 z 1. nebo 2. seče.



<< 14.3 Jetel luční Top 14.5 Pícní trávy >>