7.5.3 Další olejniny

Vedle hořčice bílé se u nás pěstují v menší míře i hořčice sareptská, habešská a černá. Význam těchto hořčic je poměrně malý. V konzervárenském průmyslu se na výrobu hořčice kremžské používá především hořčice sareptská, jejíž dovoz je pro potřeby ČR asi 600t ročně. Pěstitelsky nejvýznamnější je hořčice sareptská, která je často využívaná jako strnisková meziplodina. Při výsevech od konce července do poloviny srpna překonává ve výnosech sušiny nadzemní biomasy hořčici bílou.

Řepice se pěstuje ve formě ozimé i jarní jako jednoletá plodina na semeno nebo na zelenou píci. Bulevnatá forma řepice – vodnice se uplatňuje jako krmná okopanina. Pěstování řepice je obdobné jako u řepky, se kterou se tento druh také snadno zaměňuje. V současné době se u nás řepice pěstuje převážně pro sklizeň nadzemní hmoty na zelené hnojení nebo krmení. Využití ozimé řepice jako olejniny na semeno je omezeno její o 20 – 30% nižší produktivitou proti ozimé řepce.

Ředkev olejná patří k nejstarším kulturním plodinám. Ředkev pěstovali již Egypťané, Řekové a Římané. Větší význam než pěstování na semeno je pěstování ředkve olejné jako pícniny hlavně po vyšlechtění odrůd, které lze využít na biologickou ochranu proti háďátku řepnému. Velký význam má pěstování zahradní bulevnaté ředkve.

Tykev olejná je náročná teplomilná plodina s poměrně krátkou vegetační dobou asi 120 dnů. Sumou teplot ji můžeme přirovnat k vinné révě. Hlavní produktem jsou semena, která na rozdíl od běžné tykve nemají kožovité oplodí (tj. bezslupková jádra). Semena mají vysokou nutriční hodnotu a obsahují vedle 45 – 50% oleje a 32 – 38% bílkovin řadu vitamínů a stopových prvků, především zinek. Olej získaný lisováním tykvových semen za studena je využíván ve farmaceutickém průmyslu k výrobě léků.

Z dalších olejnin se u nás v malé míře pěstují: světlice barvířská – saflor, roketa setá, katrán habešský , lnička setá , pupalka dvouletá, měsíček lékařský aj.