1.5 Stav rostlinné výroby v České republice, regulace trhu

Tab. 1.5 - 1 : Vývoj výměry zemědělské a orné půdy k 31.12 (tis. ha)

Výrazněji poklesla výměra orné půdy, zatímco evidovaná výměra luk a pastvin vzrostla celkem o 10,9tis.ha. Výměry trvalých kultur chmelnic a ovocných sadů poklesly stejně jako výměry vinic.

Rostlinná výroba v uvedeném období i současnosti vychází z předpokladů harmonizace cílů agrární politiky před vstupem do EU. Celkový objem výroby pokrývá v podstatě domácí spotřebu a vytváří i možnosti vývozu určitého množství produktů z domácí produkce. Určitým nedostatkem je přetrvávající uniformní skladba rostlinné výroby v oblastech produkčních i tzv. marginálních (okrajových – tj. horských, znevýhodněných a tak zvaných „malých“ oblastí), která se mění velmi pomalu.

Spotřeba minerálních hnojiv na 1 hektar zemědělské půdy se pohybuje v rozmezí 70 – 80kg, oproti 80-tým letům značně poklesla. Pro stabilizaci výnosů by podle jejich současného stavu měly dávky NPK dosahovat rozpětí 140 – 180 kg č. ž. na hektar z. p. V zemích EU činí dávky NPK v minerálních hnojivech 150 – 200 i více kg.ha^-1.^.Vzhledem k dlouhodobému poklesu stavů skotu na cca 50% klesá i produkce statkových hnojiv, která jsou částečně nahrazována zeleným hnojením a zaorávkou slámy.

Tab. 1.5 - 2 : Osevní a sklizňové plochy a hektarové výnosy v letech 1999 – 2000

Tab. 1.5 - 3 : Aplikace minerálních hnojiv (kg č.ž. na ha)

Spotřeba přípravků na ochranu rostlin dosáhla v roce 2000 výše 1kg účinných látek na 1ha zemědělské půdy.

Cílem regulace trhu se zemědělskými produkty  je poskytnout přiměřenou záchrannou síť na trhu všem zemědělským výrobcům v případě výrazného poklesu domácích cen zemědělských výrobců. Zmírnit tak trvale slabší postavení zemědělců na trhu kompenzačními platbami, vztaženými k výrobním zdrojům (půdě, zvířatům). Dále regulovat nabídku (výrobu) pro zabránění růstu přebytků těch výrobků, kde není předpoklad jejich vývozu bez státní podpory. Institucí realizující tato opatření je Státní zemědělský intervenční fond, který využívá následujících nástrojů: 

• Intervenční, základní, minimální směrné ceny rozhodujících agrárních výrobků, za které se stát zavazuje nakupovat produkci, jestliže ceny těchto výrobků na domácím trhu poklesnou pod zadanou úroveň. Tato úroveň je odvozena od průměrných výrobních nákladů lepších podniků ČR a od institucionálních cen EU podle agendy 2000.
• Platby na 1ha případně na 1ks zvířat či výrobků, jako kompenzace za trvale nevýhodné postavení zemědělských výrobců na trhu.
• Regulace nabídky prostřednictvím převádění půdy do krátkodobého klidu, individuálních kvót výroby a limitů koncentrace zvířat na jednotku plochy.
• Subvencované vývozy přebytků agrárních výrobků.
• Celní ochrana na maximální úrovni, která bude v předchozí etapě vyjednána s EU, případně WTO, včetně závazků k minimálnímu přístupu na trh.
• Podpora soukromého skladování produkce.
• Přímá podpora domácí spotřeby, např. mléka.

Ministerstvo zemědělství zpracovalo koncepci odvětví pro období před vstupem do EU. V této koncepci je návrh rozměru zemědělské výroby pro produkci základních potravin, který slouží jako základní dokument vyjednávání žádoucího rozměru tuzemské zemědělské výroby v ČR po vstupu do Evropské unie.

Tab. 1.5 - 4 : Predikce spotřeby potravin v ČR před vstupem do EU(dle koncepce MZe)