5.4.4 Pěstování jarních obilnin

Z jarních obilnin se v ČR pěstuje pšenice, ječmen, oves, kukuřice, okrajově proso.

Předplodiny

Nejlepšími předplodinami pro jarní pšenici a ječmen jsou chlévským hnojem hnojené brambory a cukrovka. Při zaorávce chrástu cukrovky vzniká riziko zvýšení obsahu dusíkatých látek v zrnu sladovnického ječmene. V ŘO se dosahuje vysokých výnosů i po obilninách.

Oves je na předplodinu tolerantní. V osevním sledu zpravidla následuje po obilninách.

Zpracování půdy

Po sklizni předplodiny obilniny následuje podmítka. Vzhledem k delšímu meziporostnímu období je možné zasít meziplodinu na zelené hnojení (např. hořčici). Zpracování půdy pro jařiny se provádí většinou podzimní orbou na střední hloubku 18 – 24cm.

Jarní práce zahájíme co nejdříve, jakmile to vlhkost půdy dovolí. K předseťové přípravě používáme brány nebo kombinátory do hloubky 40 – 50mm, sejeme po částečném oschnutí prokypřené vrstvy půdy. Obě operace lze spojit využitím kombinace aktivní brány, utužovací válec a secí stroj.

Setí

Platí zásada raného výsevu v pořadí pšenice, ječmen, oves, aby se co nejvíce využila zimní vláha. V oblastech s výskytem bzunky ječné a sterilní zakrslosti ovsa je rané setí podmínkou. Na vyšší vlhkost půdy při setí je citlivý jarní ječmen (zamazání osiva), oves je tolerantnější. Hloubka setí jarních obilnin činí 20 – 30mm, kukuřici je nutno sít hlouběji (60 – 80mm).

Výživa a hnojení

Intenzitu hnojení fosforem, draslíkem a hořčíkem stanovíme obdobně jako u ozimých obilnin. Aplikaci těchto živin (hnojiv) provádíme před zpracováním půdy po sklizni předplodiny. K jařinám hnojíme dusíkem před setím a během jarní vegetace.

Ochrana rostlin

Ošetřování proti škodlivým činitelům – plevelům, chorobám a škůdcům je vhodné provádět integrovaným způsobem, tj. využívat nechemických opatření (osevní postupy, výběr vhodného stanoviště, odrůdy atd.). K chemickému ošetření přikročíme až při překročení tzv. kritického čísla výskytu škodlivého činitele, který znamená významné snížení výnosu nebo jakosti a ekonomicky se již vyplatí. Použití chemických přípravků podléhá metodickým pokynům a předpisům.

Proti plevelům u ozimých obilnin lze použít herbicidy preemergentní (aplikace mezi zasetím až před vzejitím). Častěji využíváme postemergentní aplikace podle konkrétního výskytu plevelů v podzimním období proti ozimým plevelům – metlici chundelce, svízeli přítule, heřmánkům, máku, ptačinci žabinci, rozrazilům, výdrolu řepky aj.

Na jaře ošetřujeme porosty jařin i ozimů podle výskytu plevelů. Postřik by měl být proveden v raných růstových fázích plevelů, protože jsou citlivější (výjimka pcháč oset). U ozimů ošetřujeme především proti ozimým plevelům, které se však mohou vyskytnout i v jařinách. Z jarních plevelů jsou v obilninách významné merlíky, laskavec, ředkev ohnice, oves hluchý, ježatka kuří noha. Oves hluchý nelze hubit v kulturním ovsu.

Choroby přenosné osivem napadají obilky v klasech (sněti, pruhovitost ječmene) a během vegetace postihují rostliny. Proti těmto chorobám je nutné moření osiva.

Choroby napadající báze rostlin, tzv. choroby pat stébel (např. stéblolam) vytvářejí hnědavé skvrny na spodních částech stébel. Při poškození stébla a kořenů se zvyšuje náchylnost k poléhání.

Listové a klasové choroby (padlí travní, braničnatky, rzi, skvrnitosti) snižují výkon asimilačních orgánů, takže zrno je drobnější, klesá výnos i jakost. Fungicidy ošetřujeme zpravidla ve druhé polovině sloupkování.

V posledních letech se rozšiřuje výskyt fuzarióz v klasech, kde napadají tvořící se obilky. Zrno je špatně vyvinuté a obsahuje jedovaté zplodiny (mykotoxiny).

Z celé řady škůdců obilnin je praktická ochrana nejčastější proti mšicím a proti larvám kohoutků. Mšice sáním na listech a v klasech omezují přívod asimilátů do zrna. Larvy kohoutků podélně vyžírají pletiva horních listů a tím omezují asimilační plochu. Škody těmito škůdci nepříznivě působí na vývin zrna, které je drobnější.