<< 17 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ | 17.2 Hlavní cíle ekologického zemědělství >> |
Ekologické zemědělství je souhrný název pro jednotlivé typy přírodě blízkých metod hospodaření v zemědělství, jako je zemědělství biologické, organické, biologicko-organické, organicko-biologické, setrvalé, biologicko-dynamické a další, které mají obdobná pravidla a jejich zastánci jsou většino organizováni u mezinárodní organizace IFOAM (International Federation of Organic Agriculture Movements)
Je tu však jeden rozdíl. Zatímco tyto jednotlivé metody jsou vytvořeny jako směrnice určitých svazů, nebo zájmových a náboženských skupin, název Ekologické zemědělství a jeho produkty – Bioprodukty jsou již podloženy legislativně.
V zemích Evropské unie je použití těchto termínů ošetřeno nařízením rady EHS č. 2092/91 ze dne 24. 6. 1991 „O ekologickém zemědělství a odpovídajícím způsobu označování zemědělských výrobků a potravin“. Toto nařízení bylo aktualizované v roce 1995, 1997 a 1999 a je koncipováno jako rámcový zákon pro ekologické zemědělství.
Rozšíření EZ v Evropě je dnes na úrovni 0,5 až 9% (viz následující tabulka).
Tab. 17.1 - 1 : Přehled počtu ekologických farem, rozloha ekologicky obhospodařované půdy a podíl ekologického zemědělství na výměře zemědělské půdy v zemích EU za rok 1999![]() |
V České republice ekologické zemědělství (dále EZ) upravuje Zákon č. 242/200 Sb. O ekologickém zemědělství a o změně zákona č3368/1992 Sb. o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhláška č. 53/2000.
Tímto zákonem je EZ definováno takto:
![]() |
Codex Alimentarium definuje na základě vyjádření expertů z celého světa ekologické zemědělství takto:
<< 17 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ | Top | 17.2 Hlavní cíle ekologického zemědělství >> |