V období maximálního růstu hlíz a za příznivých podmínek přirůstá denně u raných a poloraných odrůd 0,6 – 0,7t.ha-1 hmoty hlíz, u polopozdních a pozdních 0,3 – 0,5t.ha-1. Výnos je výsledkem souhrnného působení faktorů, které jej ovlivňují a účastní se na jeho struktuře jako výnosotvorné prvky. Je závislý na počtu trsů na ha (40 – 55 tisíc), počtu hlíz na trs a průměrné hmotnosti 1 hlízy. Počet hlíz na trs je v přímém vztahu k počtu stonků trsu. Počet stonků se pohybuje mezi 3 – 8, počet hlíz na trs 9 – 20, průměrná hmotnost hlízy 40 – 90g, počet hlíz na 1 stonek 1,5 – 4. Dobrého výnosu hlíz různých odrůd za stejných podmínek je tedy možné dosáhnout různými způsoby, neboť mezi jednotlivými výnosovými prvky jsou různé - kladné i záporné - korelace. Negativní korelace existuje mezi počtem stonků a počtem hlíz na 1 stonek, dále mezi počtem hlíz na trs a hmotností 1 hlízy. Naopak kladný vztah je mezi počtem trsů na ha a výnosem hlíz.Ideální rostlina - trs - by měla mít větší počet stonků (5 - 7), nižší počet hlíz (12 - 14) na trs, s vyšší průměrnou velikostí (hmotností) hlíz (cca 70g), poskytující výnosy 25 i více t.ha-1.