6.7.2 Sója - hlavní zásady pěstební technologie

Ve světovém měřítku zaujímá největší osevní plochy a řadí se mezi tzv. strategické plodiny. Ze všech pěstovaných luskovin má semena s nejvyšším obsahem dusíkatých látek (35 – 45%) a s výbornou skladbou esenciálních aminokyselin. Základem úspěšného pěstování sóje je výběr vhodných odrůd, kterým vyhovují klimatické a půdní podmínky oblasti. Velmi intenzivně se v ČR prověřují např. odrůdy z Kanady a USA. Pro naše podmínky jsou vhodné jen rané odrůdy, které zároveň výrazněji nereagují na délku dne (běžně sója náleží ke krátkodenním plodinám). Je to plodina teplomilná, suma vegetačních teplot představuje 2000 – 3000^oC. Náročná je i na vláhu. Roční úhrn srážek by měl činit minimálně 550mm. Velký význam mají srážky v období kvetení a nalévání semen. Příznivě sója reaguje na vyšší relativní vlhkost vzduchu, hlavně v období kvetení. Půdy vyžaduje hluboké, biologicky činné, výhřevné, dobře zásobené vápnem a ostatními živinami. Nesnáší půdy těžké, zamokřené a kyselé. Na lehkých půdách bez závlahy obvykle trpí nedostatkem vláhy.

Sója se vysévá při teplotě půdy 10 – 12^oC, což většinou odpovídá poslední dekádě dubna až první dekádě května, s výsevkem 0,6 – 0,8 mil. klíčivých semen na 1ha, do hloubky 40 – 50mm. Šířka řádků se u nás volí 0,25 – 0,45m, ale může se pěstovat i při meziřádkové vzdálenosti 0,18m. Vzhledem k tomu, e v naich půdách se běžně nevyskytují symbiotické bakterie Bradyrhizobium japonicum, je nutni provést bakterizaci osiva specialní očkovací látkou pro sóju. Dobrá inokulace pxedstavuje ekvivalent davky 150  200kgN.ha^-1. Pro poháteční (tzv. hladovi) období růstu při zařazení po obilninl se doporučuje pouít startovací dávku dusíku v množství 40 – 60kgN.ha^-1, nejlépe ve formě ledku amonného s vápencem. Hnojení fosforečnými a draselnými hnojivy se řídí obsahem přijatelných živin v půdě. Používá se dávky 20 – 40kgP.ha^-1 a 70 – 120kgK.ha^-1.

Vzhledem k pozdějšímu termínu setí, je důležité využít k potlačení jarních plevelů kvalitní předseťovou přípravou půdy. Při setí do širokých řádků se plevele hubí mechanicky opakovaným plečkováním, které je třeba ukončit do začátku fáze kvetení.

V systému chemické ochrany se aplikují herbicidy podle konkrétních podmínek a druhu plevelů. Z ochranných opatření proti chorobám má význam dodržování zásad střídání plodin a kvalitní zpracování půdy. Především je však nutné vysévat zdravé, biologicky kvalitní osivo s vysokou klíčivostí a kvalitně namořené.

Sklizeň sóje připadá poměrně na pozdní dobu, zpravidla na září a říjen. Sklízí se přímo sklízecími mlátičkami. Rostliny mají být v plné zralosti, s opadanými listy a žlutými až hnědými lusky. Semena mají být vybarvená, s optimální vlhkostm 16  18%. Někdy je zapotxebí využít desikace porostu pxípravkem Reglone (pxi zaplevelenm anebo při nerovnoměrném dozrávání). Opožděnou sklizní narůstají sklizňové ztráty. Před sklizní jsou nezbytni úpravy sklízecí mlátičky. Protoe rostliny majm nízko zaloené lusky, pouívá se plovoucí lišta, se kterou dosahneme nízké strnitě (20  30mm). Rovněž se upravují otáčky bubnu na 400  500 za minutu a upravuje mezera mezi bubnem a mlatícím košem. Pracovní rychlost při sklizni má být nižší.