8.2.5 Pěstitelská technologie u přádného lnu

Zásady u přadného lnu:

• Pole s přadným lnem se ještě před setím lnu obseje jarní směskou – zpravidla oves s peluškou. Na úvratích 12m pruhem, po stranách 6m. Mezi směskou a lnem se nechá nezasetý 0,5 – 1m široký pás. Směska se sklízí 14 dnů před lnem. Na uvolněných pruzích jezdí bočně tažený trhač a odsemeňovač lnu - lenokombajn. Pokud je samojízdný trhač, prosevy nejsou nutné. Obsevy ale i zde velmi pomohou.
• Pokud je pole se lnem větší než 10ha, rozdělí se prosevy – 6m pásy jarní směsky – na dílce po asi 1 – 5ha. Rozdělení na záhony musí zajistit dlouhé, pravidelné obdélníky. To usnadňuje práci trhačům a vytváří základ organizace - každý díl vytrhat a také obrátit v pravidelných časových odstupech.
• Len se nyní rosí přímo na lništi. Proto, aby neležel na holé zemi a aby byl zajištěn dostatek rosy, podsévá se současně se setím do lnu tráva. Obvykle srha říznačka, kostřava červená, jílek vytrvalý (ne tetraploidní odrůdy) výsevkem 6 – 10mil. klíč. semen na 1ha, to je asi 9 – 18kg osiva. V řadě případů se len nepodsévá a rosí se na koberci herbicidy retardovaných plevelů.

Podzimní období

• Podmítka na hloubku 5 – 8cm, uvláčet ji.
• Hnojení P, K (lze i před podmítkou). Obvykle 50 – 80kgK₂O a 35 – 55kgP₂O₅ na 1ha.
• Orba na hloubku cca 20cm s termínem nejlépe do 15.10.
• Případná aplikace herbicidů proti pýru.

Jarní období až sklizeň

• Úprava rozorů a skladů talířovým nářadím do „roviny“.
• Dvakrát smykování „na koso“.
• Rozmetání N (pro přesnost aplikace lépe postřik DAMem SANem či Fostimem) případně, když se nedaly vhodněji před orbou, také P a K hnojiv. Dusík se aplikuje podle rozborů půd v březnu na obsah nitrátového a amoniakálního N.

Tab. 8.2.5 - 1 : Stanovení předseťové dávky N podle obsahu N v půdě (dle Štauda)

Pozn.: *) listová aplikace se provádí od fáze stromečku až do butonizace. Dávka N je závislá na možné koncentraci roztoku aplikovaného při postřiku, která je u lnu 1,5%.

• Kypření půdy na hloubku 5 – 6cm, na těžších půdách převláčet, na lehčích uválet rýhovanými válci. Na dobře připraveném pozemku má být max. 5 hrud větších než 4cm na 1m².
• Výsev do hloubky 2 – 3cm. Osivo mořit proti chorobám Vitavaxem 200FF a proti dřepčíkům Prometem 400 CS. Půda má mít teplotu 5 – 7^oC (cca 5. – 25. 4.). Řádky co nejužší, to je 55 – 75 – 105mm. Často se užívá páskový výsev s roztečí 125mm, kdy semena jsou rozptýlena asi do 50mm pásků. Směska se seje před lnem, tráva současně se lnem. Výsevky se řídí směrem pěstování. V principu čím je porost hustší, tím má slabší stonek a kvalitnější vlákno, ale nižší výnos semene a snadněji poléhá. Proto jsou semenářské porosty a porosty olejného lnu výrazně řidší.

Tab. 8.2.5 - 2 : Doporučené výsevní normy pro přadný len

• Válení na lehkých a středních půdách po zasetí rýhovanými válci.
• Ochrana proti dřepčíkům - okusují děložní listy, překousnou i klíčící rostlinku. Moření osiva zajistí ochranu 3 – 4 týdny, tedy po celé rizikové období: vzcházení a počátek stromečku. Není li osivo mořeno a pokud je 50 brouků.m^-2 aplikovat Decis, Vaztak, Karate ap.
• Postemergentní postřik na plevele. Z jednoletých dvouděložních jsou to rdesno, merlík, konopice, ohnice, penízek, heřmánkovité, svízel, rozrazil. Z vytrvalých pcháč. Ochrana: Glean 75 DF (7 – 10g/ha) + Basagran 600 (1,2l/ha) při výšce lnu 4 – 15cm, nebo je-li i pcháč Glean + Lontrel 300. Z jednoděložních jednoletých oves hluchý, ježatky, béry. Postřik řadou přípravků, např. Pantera, Targa, Gallant když mají plevelné trávy 2 – 4 listy. Z vytrvalých pýr a medyněk měkký. Na ně, když mají 2 – 5 listů, ale nejdříve za 4 dny po postřiku na dvouděložné plevele, se užívá Gallant super, Targa super či Fusilade Super (Forte).
• Postřik proti třásněnce - saje na vrcholech rostlin. Ty se kroutí a větví. Kontrolu provádět od 15. 5. do 20. 6. Při výskytu použít např. Vaztak 10 EC, Karate 2,5, Nerametrin 15 EK.
• Sklizeň směsky na obsevech a prosevech 14 dnů před trháním lnu.
• Případná defoliace přípravkem Harvade 25 F - cca 15 dnů do trhání. Snižuje obsah vody a výčesky je pak možno bez dosoušení mlátit. Sjednocuje dozrávání a zvyšuje výkonnost trhačů.
• Trhání a výmlat výčesků pro získání semen - viz dále.
• Rosení a obracení - viz dále.
• Nakládání, odvoz, prodej - viz dále.

Zralosti, trhání, rosení, sklizeň

Asi 2 týdny před trháním se sklidí obsevy a prosevy. Nejkvalitnější přadný len se trhá v raně žluté zralosti. Pro kombinované užití (množení osiv přadného lnu) tj. středně kvalitní vlákno a kvalitní semeno se hodí zralost žlutá. Nejvyšší výnos a nejkvalitnější semeno získáme na konci žluté a na začátku plné zralosti. To je čas sklizně olejných lnů. Vlákno je však hrubé, nízké jakosti.

Zralosti:

• zelená, všechny části rostliny zelené, nad 60% vody v rostlině, začínají žloutnout spodní listy, ve vláknu 0,5% ligninu, je jemné, ale nepevné,
• raně žlutá , stonek i tobolky světle žluté, vody pod 60%, spodní listy opadávají, semeno na špičce hnědne, vlákno jemné, kvalitní, 1,5% ligninu,
• žlutá, celá rostlina žlutá, 40% vody, listy zůstaly jen v horní části, semeno hnědé,vyzrálé, vlákno středně kvalitní, 1,6 – 2% ligninu,
• plná, stonek žlutohnědý bez listů, tobolka hnědá a otevírá se ve špičce, semeno vybarvené, vlákno hrubé, drsné se 4% ligninu.

Tab. 8.2.5 - 3 : Vliv doby sklizně na výnos a jakost přadného lnu při přímé a dělené sklizni (Dipl. práce Marková, Šmídová 1995-1996 - upraveno)

Pozn.: *) 100% je výnos v raně žluté zralosti (opt. termín pro jakostní len) při přímé sklizni (nejčastější) a činí u stonku 5,49t, semene 0,86t.ha^-1 a 18,7% u obsahu dlouhého vlákna ve stonku.

Sklizeň lnu

Přímá sklizeň - zatím nejčastější způsob. Stonek v raně žluté zralosti se lenokombajnem trhá , současně se vyčesávají výčesky (směs tobolek, semen, větví lnu a případných plevelů). Stonek se pokládá do řádků na rosení. Výčesky se dopravují do připojeného vleku a odváží z pole. Podle vlhkosti bud  se nejdříve dosouší na roštové sušárně, nebo přímo mlátí. Stonek se v průběhu rosení 3 – 4 krát obrací.

Dělená sklizeň - len se trhá a s tobolkami se pokládá do řad na rosení (1. fáze). Za 5 dnů po vytrhání se len odsemeňuje a současně obrátí (2.fáze). V obracení se 2 – 3 krát pokračuje. Tak se získá kvalitní vlákno (raně žlutá zralost) i semeno, s hodnotami jako ve žluté zralosti. Odpadá defoliace. Druhá fáze sklizně - odsemeňování - je závislá na průběhu počasí, nebezpečí klíčení semen.

Rosení stonku

Vlákno lze ze stonku získat řadou způsobů. Bud  násilnou mechanickou (chemickou) cestou, kdy se „odře“ pazdeří z vlákna. Takový je např. pokusný sklizeč - oddřevňovač - ze SRN flaxprocessor. Výsledkem je hrubé, nekvalitní vlákno.

Nebo biologicky: mačením či rosením. Mikroorganismy rozkladají pektin A, kter} pojí svazky vláken s dřevovinou. Nemajm poškozovat pektin B vnitxně pojící pravlákna do svazku vlakna. Vyjma Belgie, hlavnm pěstitelé lnu (Francie, HR, Rumunsko, ex SSSR) rosm. Rosení trvá 3 (optimálně) až 6 týdnů.

Pxi rosení len ztrácí na hmotnosti asi 25%. iviny rozloené při rosení se však přes těla mikroorganismy vrací zpět do půdy.

Optimalní podmínky pro rosenm jsou shodni s růstem hub v lese:

• slabší déšť po rozložení stonku na lniště,
• teploty 15 – 20^oC a vzdušná vlhkost nad 80%,
• slabé oslunění a bez větru.

Dobře rosený len má vlákno lehce oddělitelné v celé délce stonku. Vlákno je bez dřevoviny, stříbřité, lesklé, stejnobarevné, lehce se dělí (štěpí) na subvlákénka, pentlí se a je velmi pevné.

Lépe je stonek nedorosit, než jej znehodnotit přerosením!

Na rosení se podílí asi 150 druhů mikroorganismů ve 3 etapách:

• Namnožení mikroorganismů. Rozruší se epidermis. Změní se barva stonku: zešednou - stříbrný lesk. To nastane podle počasí a defoliace za 3 – 10 dnů. Provést prvé obracení. Aby došlo ke stejnoměrnému rosení, je vhodné stonek (část rozmáčkly trhací pásy) rovnoměrně „promáčknout“ mezi dekortikačními válci lenokombajnu.
• Pektinolyticka etapa - rozklad pektinu A. Rozíří se žádoucí houby z rodu Mucor, Rhizopus, Aureobasidium. Stonek hnldne. Provede se 2. obracenm (v horní části vrstvy lnu lze ji vlákno vytřít) a 3. obracenm (i len na spodu vrstvy je z cca 80% urosen), je lze nahradit hechráním vrstvy lnu. Poti, po proschnutm lnu často po 4. obracenm na 15% vlhkosti (v}jímečně v některé části max. 18%) se sbírá svinovacími lisy do obřích balíků.
• Celulolytická etapa - rozklad pektinu B. Stonek přerosen, vlákno se trhá. Množí se patogenní houby, např. Trichothecium, Acremonium, Alternarium (čerň).

Sběr lnu a odvoz

Len se sbírá do obřích kruhových balíků upravenými svinovacími lisy. Nemá mít vlhkost vyšší než 15 %, vyjímečně menší části 15 – 18%. Jinak se v balíku přerosí - „zhnije“. Motouz musí být z přírodního materiálu. Balíky mají průměr do 1,8m a hmotnost 200 – 350kg. Nakládají se na manipulační vozy, které jsou schopny balíky ležící na poli nakládat pomoci nakládacích „vidlí“, přepravit na určené místo a tam komínovitě stohovat. Manipulačními vozy se balíky odváží z pole do vzdálenosti 5km. Pokud se vozí na větší vzdálenosti, používají se nakladače a auta s vlekem.

Len se dodává do tíren. Zde se zpracováním na oflakovacích turbínách získává třené dlouhé vlákno a třená koudel. To se po vochlování (urovnání – rozčesání) dále zpracovává v přádelnách (režná nit), tkalcovnách (režné plátno) a na bělidlech (bělené plátno). Zdobí se různými dekory. Vlákno se mísí i s umělými textiliemi do tkaných i netkaných textilií.

Ekonomika a nákup

Len je riziková plodina. Obvyklé hlavní intenzifikační vstupy do výroby (hnojení, fungicidy) u něj dobře nefungují. Pěstuje se v podhorských a horských oblastech. A právě nejrizikovější část technologie - rosení a sběr - probíhá v povětrnostně velmi proměnlivém období od konce srpna, do září až října.

Náklady (rok 2002) na 1ha činí asi 17tis. Kč, když se použijí odepsané stroje. Pokud se užívá nová technika, činí náklady na pěstování asi 21tis.Kč/ha. Len přadný je podpořen dotací (v roce 2002 7tis.Kč/ha). Průměrné ceny roseného stonku jsou nejčastěji 3500 – 4500Kč/t. Spodní hranicí ceny, pod kterou již nemá smysl len pěstovat je 2250Kč/t.Cena je závislá na kvalitě roseného stonku lnu. Ekonomiku zlepšuje tržba za semeno (0,38 – 0,54t/ha) s cenou 8 až 9tis. za tunu. Hranici rentability ukazuje graf.

Nákup (viz cvičení z RV) se děje podle hmotnosti dodávky, vlhkosti a obsahu nečistot. Kvalita a obsah vlákna se určují podle výsledků výrobní zkoušky (zkušební zpracování 4 svinutých balíků), to je podle množství a jakosti dlouhého vlákna a koudele.