6.2.3 Růst a vývoj luskovin

Vzcházení luskovin

Potřeba vody k nabobtnání dosahuje 90 – 120% hmotnosti suchých semen. S tím u jarních luskovin souvisí potřeba včasného setí. Teplomilné luskoviny (fazol, sója) lze však vysévat až později, při teplotách půdy 8 – 10^oC. Na teplotě půdy a zásobě vody je závislá délka období klíčení a vzcházení, zejména jeho rovnoměrnost.

Podle požadavků na minimální teplotu klíčení lze luskoviny rozdělit do 3 skupin:

• druhy s malými požadavky na teplotu (hrách, bob, vikve) - semena začínají klíčit při 1 – 2^oC  
• druhy se středně vysokými požadavky (čočka, lupina) - klíčení začíná při teplotách 3 – 6^oC
• druhy náročné na teplotu (sója, fazol) - semena začínají klíčit při teplotách 8 – 10^oC

Tab. 6.2.3 - 1 : Teploty klíčení luskovin a teploty vedoucí k poškození vzešlých rostlin

Nízkými teplotami je proto silně ovlivňováno procento polní vzcházivosti u méně vitálního osiva. Mají však stimulační vliv na další vývoj a tvorbu výnosu některých plodin, např. bobu a hrachu.

Luskoviny jsou dvouděložné rostliny s dvojím charakterem vzcházení:

• vzcházení epigeické ( fazol , sója, lupina) - prodlužující se hypokotyl prorůstá půdou a vynáší nad její povrch dělohy, které se rozevírají a svým obsahem chlorofylu plní po určitou dobu i asimilační roli, po vyčerpání živin zasychají a opadávají
• vzcházení hypogeické (všechny ostatní druhy) - dělohy zůstávají v půdě a na povrch prorůstá prodlužující se epikotyl se základy pravých listů

Způsob vzcházení zásadním způsobem ovlivňuje hloubku setí. Obecně platí, že s větší velikostí semen se zvětšuje potřebná hloubka setí. Epigeicky vzcházející druhy se však musí vysévat relativně mělčeji než druhy vzcházející hypogeicky.

Kvetení a zrání

Květní poupata se zakládají postupně s růstem rostliny v úžlabí listů generativní části rostliny (s výjimkou lupin, kde je květenstvím vrcholový hrozen). K redukci květních orgánů dochází opadem poupat, květů i malých lusků záhy po oplození. Většina luskovin je samosprašných, avšak s možností určitého procenta cizosprašnosti (hrách, bob , fazol , čočka, lupina žlutá). Samosprašnou rostlinou je sója, u které dochází k opylení ještě před rozkvětem.

Postupné kvetení a dlouhé období zrání se projevuje v nerovnoměrném dozrávání luskovin. To ztěžuje stanovení vhodného začátku sklizně i vlastní sklizeň a je příčinou vysokých sklizňových ztrát a zvýšených nákladů na posklizňové ošetření.

U luskovin rozlišujeme 3 stupně zralosti: zelená, žlutá, plná. Nejobjektivnější metodou určení zralosti luskovin je k stanovení vlhkosti semen.

Zvláštnosti vývoje luskovin

Luskoviny náleží převážně k jarním plodinám. Ozimé formy má vikev huňatá , vikev panonská a ozimá peluška . Ani tyto plodiny nelze charakterizovat jako pravé ozimy, neboť i při jarním setí kvetou a poskytují výnos semen. Podobně se ve vhodných klimatických podmínkách Evropy a světa pěstují přezimující formy hrachu a bobu . Pěstování přezimujících luskovin je v našich podmínkách značně rizikové.