12.5 Sklizeň, skladování a odbyt ovoce

Stanovení doby sklizně

Optimální sklizňové období je charakterizováno takovým stupněm zralosti, ve kterém sklizené plody nejlépe snášejí transport i skladování a současně dosahují nejlepší kvality během konzumní zralosti. Nejvhodnější období se u jednotlivých ovocných druhů podle odrůd a klimaticko-povětrnostních podmínek pohybuje od 5 do 20 dnů. Předčasná sklizeň způsobuje především ekonomické ztráty pěstiteli, protože v poslední fázi plody rychle zvyšují svou hmotnost. 

Z pohledu konzumenta mají předčasně sklizené plody horší chuťovou nebo nutriční hodnotu především následkem menšího obsahu cukrů, aromatických a dalších významných látek.

Naopak u opožděně sklizeného ovoce se může významně zkrátit jeho uchovatelnost.

Technika a organizace sklizně

Většina ovoce, určeného k přímému konzumu, se v současné době sklízí stále ručně. Proto je nutno věnovat větší pozornost racionalizaci ručního česání, především mechanizaci následných operací při posklizňové manipulaci a dopravě sklizeného ovoce.

Před sklizní by měla být provedena instruktáž česáčů. Všichni by měli být informováni o organizaci sklizně, správné technice česání podle jednotlivých ovocných druhů a o charakteristice sklízených odrůd. Musí být seznámeni nejen s úkolovými normami, ale i s prémiováním za kvalitní sklizeň a rovněž se způsoby postihu za nekvalitní práci.

Plody se musí sklízet pečlivě a šetrně ukládat do česacích nádob nebo obalů, aby nebyly poškozovány používaným nářadím nebo přímo česáčem. Při kvalitě česání by se měl posuzovat také rozsah poškození plodonosného obrostu. Během česání bývá velmi často zraněna slupka plodů delšími nehty, a proto by měl mít každý česáč nehty vždy pečlivě ostříhány. Švestky, broskve a meruňky bývají při česání často poraněny okolními plodonoši a trny.

Při vlastní sklizni daného stromu se začíná od spodních větví a postupuje se směrem nahoru a od okraje koruny směrem ke středu. Tímto způsobem lze zabránit zbytečnému shazování plodů i možnosti poškození plodů v dolní části koruny žebříky nebo plody padajícími z horních částí.

Ze základních technologických postupů sklizně jmenujme: sklizeň do přepravek, do předem rozvezených velkoobjemových beden, proudovou metodu, dělenou sklizeň a systém česání na šikmé dopravníky v zahuštěných výsadbách.

Skladování ovoce

Potřeba uskladnění převážné části produkce vyplývá z výrazné sezónnosti sklizně ovoce. K tomu dále přistupuje koncentrace výroby do vybraných oblastí a podniků a zdravotní význam konzumu ovoce po celý rok, zejména pak v zimním a jarním období. Zajištění potřebné skladovací kapacity na odpovídající úrovni je tedy podmínkou jak plynulého zásobení trhu čerstvým ovocem v zimnmm období, tak i efektivnmho vyuití celé produkce ovoce a minimalizace ztrat.

Dlouhodobi skladování jádrového ovoce při teplotách těsně nad bodem mrazu by mlly zajiťovat především velké chladírenské sklady s upravenou nebo specialní dusíkatou atmosfirou, budovani v centrech v}roby. Toto řešení umožňuje zajistit velmi rychle po sklizni naskladnlní a zchlazenm ovoce, stabilizovat jeho nutrihní hodnotu a dosahnout maximalní uchovatelnost. S ohledem na malou přepravní vzdálenost jsou menší nároky na dopravu v době dopravní špičky a navíc se méně poškozují plody během přepravy. Podstatně se sníží velikost ztrát, ke kterým dochází vlivem odbytových potíží, a nejlépe se řeší sezónnost sklizně ovoce, soustředěná u jednotlivých druhů do krátkého časového období.

Krátkodobé uskladnění produkce ovoce zajišťujeme v chladných prostorách, pod přístřešky, ve sklepích a nechlazených skladech, a to odděleně od brambor nebo zeleniny.

Odbyt ovoce

Forma uplatnění produkce ovoce na trhu může být různá v závislosti na výrobních podmínkách, použité technologii, organizační struktuře hospodářského subjektu, uplatnění kooperace s jinými subjekty a dalších okolnostech. Způsob finalizace produkce může významně ovlivnit ekonomické výsledky výroby.

Odbyt ovoce je charakteristický velkým počtem odběratelů jednak v důsledku plošného rozmístění výroby a jednak možností užití produkce pro více účelů.

Mezi hlavnm možnosti odbytu patxí:

• Pxímý prodej od výrobce konečnému spotřebiteli.

Tento zpysob odbytu je vhodn} zejména při menší produkci, pro plstitele, ktexí mají blízko ke spotxebitelským centrům nebo je-li ovoce citlivi na přepravu a patně skladovatelni.

Přímý prodej ovoce se nejčastěji uskutečňuje

• běžným prodejem u výrobce,
• vlastní sklizní v sadech nebo plantážích,
• prodejem na místních trzích, aukcích nebo ve vlastních prodejnách,
• rozvozem objednaného ovoce zákazníkovi.

Výhodou přímého prodeje je bezprostřední styk pěstitele se spotřebitelem a možnost rychlého reagování na jeho požadavky z hlediska množství, sortimentu, kvality i ceny. Pěstitel získá zpravidla také vyšší cenu než při dodávkách velkoodběratelům a současně zákazník zaplatí za stejnou kvalitu obvykle méně než na běžném trhu. Nevýhodou tohoto způsobu odbytu pro pěstitele je značná časová náročnost s menší jistotou a pro spotřebitele převážně užší sortiment zboží.

• Přímý prodej produkce zpracovatelským organizacím.

Odbyt tímto způsobem je žádoucí zajistit smluvně ještě před zahájením výrobního cyklu.

K tomu účelu jsou využívány:

• smlouvy o přípravě dodávek, obvykle dlouhodobé, stanovující rámcově rozsah výroby,
• smlouvy o plnění dodávek, převážně roční, vymezující objem dodávek, časový postup jejich plnění, kvalitu produktu, rámec cenových a platebních podmínek,
• vzájemné informace o průběhu výroby a dispozice k vlastnímu uskutečnění dodávek podle aktuální odbytové situace.

• Prodej prostřednictvím obchodních organizací.