Proso 
je starou kulturní plodinou naší oblasti. Přesto je nyní jeho pěstování velmi omezené. Část produkce se využívá jako dietní potravina (loupané proso – jáhly) a část se uplatňuje pro krmení exotického ptactva. Zrno prosa je drobné s lesklými pluchami.
Tab. 5.9.5 - 1 : Chemické složení obilek prosa (%) 
Proso je teplomilná plodina s krátkou vegetační dobou. Do osevního postupu se zařazuje jako hlavní plodina nebo jako meziplodina na zrno, ale s nižším výnosem. Při pěstování jako hlavní plodina se provádí orba na podzim do hloubky 22cm. Jarní přípravu půdy lze provést ve dvou operacích. Po oschnutí oranice urovnáme hřebeny brázd a teprve před setím připravíme osivové lůžko do hloubky nejvýše 30mm.
Termín setí se řídí teplotou půdy 8 – 10°C a nastává v období konce dubna až počátkem května. Rostliny prosa jsou citlivé na pozdní jarní mrazíky. Při zařazení jako druhé plodiny sejeme co nejdříve po sklizni předplodiny. Porost zakládáme do řádků 125mm. Hloubka setí je 20mm. Výsevek 3 – 3,5 (4)mil. klíčivých zrn na ha. To odpovídá 20 – 22 (24)kg na ha. Povolené odrůdy jsou Hanácká Mana a Unikum.
Obvyklá dávka dusíku je 40 – 50kgN.ha-1. Proti plevelům aplikujeme herbicidy. Nerovnoměrné zrání obilek v latě a dlouho žlutozelená sláma znesnadňují určení termínu sklizně. Sklizeň začíná, když jsou zralé obilky v horní třetině laty. Mají typické vybarvení a jsou lesklé. Ke sklizni používáme sklízecí mlátičku s prodlouženým válem. Posklizňové ošetření čištěním a dosoušením je nutné. Kvalitativní posouzení prosa je zaměřeno na vlhkost, příměsi a nečistoty.