8.2 Len setý (Linum usitatissimum L.)

Pěstování přadných rostlin, zvláště lnu je spojeno s kulturní historií lidstva a zemědělství. Vznik zemědělství se datuje na konec poslední doby ledové - do neolitika, asi 10tis. let př.Kr. V Mezopotámii bylo pěstování lnu známo již 6tis. let př. Kr. Staří Egypťané dokázali vypěstovat a spřádat len s číslem metrickým (počet metrů které měří lg příze) až 200. Dnes si klademe za cíl vypěstovat len hodnocený tex 84, tj. číslo metrické jen 119. Mumie faraonů byly zavinuty do asi 200m pruhu lněné tkaniny, která vydržela dodnes!

V Českých zemích je pěstování lnu starého data. To dokládají názvy obcí Lnáře, Lniště, Lensedly, občinové tírny lnu „pazderny“ , národní písně. Přeslice je odznak žen. Královny do hrobu provázelo vřeteno. Zhotovení příze na jeden oděv trvalo na vřetenu neuvěřitelných 500 hodin. Kolovrat zavedený v 16. a uzpůsobený na len v 18. století představoval značný pokrok. Poslední domácí tkalcovny zanikly až po roce 1950.

Pěstování přadného lnu vyžaduje specializaci, neboť většina mechanizace pro len je jednoúčelová: trhače, obraceče, upravené svinovače, sušárny výčesků. Hlavní plochy lnu jsou na okrese Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Žďár n.S., Jindřichův Hradec, Svitavy, Prostějov, Tábor, Třebíč, obecně na ČM a Drahanské vysočině. Předpokládá se, že plochy přadného lnu se udrží v rozmezí 9 – 12tis. ha. Pěstujeme asi 5 – 7tis. ha přadného lnu  a 2 – 4tis. ha olejného lnu. Len jako plodina pěstitelsky i mechanizačně náročná, ustoupil z pohraničních oblastí jako např. Bruntálsko. Přesunul se do vnitrozemí hlavně na ČM vysočinu. Přehled o plochách a výnosech stonku přadného lnu podává graf.