<< 9.5.5 Kvalita produkce, její odbyt a zpeněžení | 10.2 Biologie a morfologie chmelové rostliny >> |
![]() |
V České republice se chmel pěstuje přibližně na ploše 6100ha (stav 2002), pěstování je soustředěno do 3 vyhraněných chmelařských oblastí. Chmelařské oblasti jsou vymezeny Zákonem o ochraně chmele (č. 68/2000 Sb.) a Vyhláškou Ministerstva zemědělství ČR č. 318/2000.
Chmelařská oblast Žatecko je největší, plocha činí přibližně 4600ha. Zahrnuje zejména okresy Louny, Rakovník a Kladno. Poskytuje chmel výborné kvality. Výnosy hlávek jsou zde však nižší než v ostatních chmelařských oblastech, i přes relativně příznivé rozdělení srážek během vegetace se vyznačuje nízkým úhrnem srážek, neboť se nachází v tzv. dešťovém stínu Krušných hor a Doupovských vrchů. Roční úhrn srážek v Žatci činí 449mm, za vegetační období jen 261mm. V rámci této chmelařské oblasti jsou vymezeny 2 chmelařské polohy – Údolí Zlatého potoka a Podlesí, kde jsou obzvlášť příznivé půdní podmínky pro pěstování chmele.
![]() |
Chmelařská oblast Úštěcko – představuje přibližně plochu 800 ha. Zahrnuje okresy Litoměřice, Mělník, Česká Lípa. Výnosy chmele jsou v této oblasti částečně vyšší (více srážek, vyšší průměrná teplota ve vegetaci, nižší nadmořská výška). V této oblasti je vymezena chmelařská poloha – Polepská Blata.
Chmelařská oblast Tršicko – představuje přibližně plochu 700ha, zahrnuje okresy Olomouc a Přerov.
<< 9.5.5 Kvalita produkce, její odbyt a zpeněžení | Top | 10.2 Biologie a morfologie chmelové rostliny >> |