<< 3.5 Hodnocení jakosti | 3.5.2 Hodnocení jakosti luštěnin >> |
![]() |
Při hodnocení jakosti zrna obilovin (podle ČSN) se rozlišují dvě skupiny: obiloviny potravinářské a obiloviny. Potravinářské komodity musí splňovat náročnější kvalitativní požadavky, takže je soubor jakostních ukazatelů širší se specifickými zkouškami. Kritéria hodnocení jsou přísnější než u nepotravinářských obilovin. Přestože většina produkce obilovin je zkrmována, není v současné úpravě norem pojem „krmné obiloviny“ uvažován, tak jako tomu bylo do roku 2002.
V normách se většinou objevují dvě tabulky kritérií: 1. hodnoty jakostních znaků a 2. základní hodnoty jakostních znaků. První tabulka uvádí ukazatele a jejich limitní kritéria pro danou komoditu. Základní hodnoty ve druhé tabulce jsou určující pro výpočet hmotnostních a cenových srážek nebo přirážek, které se uplatňují při jakostních odchylkách od základních hodnot zjištěných u dávky obiloviny.
Zrno obilovin musí být vyzrálé, bez živých škůdců v kterémkoliv stádiu vývoje a bez pachů. Musí odpovídat požadavkům na zdravotní nezávadnost. Nesmí obsahovat naplesnivělá nebo plesniva zrna.
Zakladní principy zkouení jakosti obilovin jsou u vech komodit shodni. Při příjmu obilí do skladu nebo pro zpracovaní se ihned stanovuje vlhkost zrna, ktera má u většiny komodit hranici 14,5%, u nlkterých i méně.
U vech obilovin se stanovujm příměsi a nečistoty. Příměsi jsou nestandardnm složky zrna dodávaného druhu nebo jin}ch obilovin. Sem
![]() |
![]() |
U nepotravinářských obilovin je hodnocení kvality zaměřené na limity vybraných složek příměsí a nečistot (příp. obsahu N-látek nebo objemové hmotnosti). Kromě zrna žita se používají všechny druhy obilovin pro krmení hospodářských zvířat. Žito, které nesplňuje potravinářskou jakost, se do krmné dávky přidává v malém množství.
U potravinářských obilovin jsou zaxazeny specificki ukazatele, jejich hodnoty majm vztah ke kvalitl dalšího zpracování a vyrobeným výrobkům. U potravinařské pšenice a sladovnickiho ječmene se musí deklarovat odryda. Jednotlivi odrůdy mají geneticky zaloenou určitou kvalitu, ktera je formovana vnějšími podmínkami. Z kvalitativnl horší odrůdy (pekařsky, sladovnicky) nelze zmskat jakostnm produkci ani v optimalních podmínkách. Horí vnější podmínky zhorují geneticky dani jakostní předpoklady i u kvalitnmch odrůd, take dosaená produkce nemusí odpovídat jakostním požadavkům. Při zkoušení odrůd ve státních odrůdových pokusech Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského se sleduje širší soubor kvalitativních vlastností než v ČSN. Např.výsledné hodnocení kvality odrůd pšenice vede k zařazení odrůdy do jakostní skupiny podle pekařské kvality (pro výrobu kynutých těst): E – elita, A – kvalitní, B – chlebová, C – pekařsky nevhodná. Skutečně dosažená jakost však může být horší. Některé odrůdy skupiny C se mohou dobře uplatnit pro výrobu nekynutých těst pro pečivárenské výrobky.
Kvalitní hodnocení zrna pšenice zahrnuje tyto ukazatele:
Objemová hmotnost zrna souvisí s velikostí a tvarem obilek a s látkovým složením zrna. Objemová hmotnost je významným mlynářským ukazatelem. Pro potravinářské účely jsou vyžadovány vyšší hodnoty. Obsah N-látek (Nx5,7) a sedimentační index
![]() |
![]() |
Při státních zkouškách odrůd jarního ječmene jsou odrůdy bodově ohodnoceny tzv. ukazatelem sladovnické jakosti (USJ). Odrůdy vhodné pro výrobu pivovarského sladu mají USJ 4 – 9, nevhodné mají hodnotu pod 4. Základní jakost zrna sladovnického ječmene zahrnuje větší počet ukazatelů: vlhkost, podíl zrna nad sítem 2,5mm, zrna poškozená, zrna se zahnědlými špičkami, zrna porostlá, celkový odpad, klíčivost a obsah N-látky v sušině (N x 6,25). Významné jsou i senzoricky hodnocené znaky – barva a jemnost pluchy. U krmného ječmene se posuzuje vlhkost, příměsi a nečistoty. Nesladovnické odrůdy mají většinou vyšší výnosový potenciál.
Tab. 3.5.1 - 1 : Přehled českých norem souvisejících s hodnocením jakosti obilovin
<< 3.5 Hodnocení jakosti | Top | 3.5.2 Hodnocení jakosti luštěnin >> |