13 ZELINÁŘSTVÍ

Zelinářství můžeme charakterizovat jako odvětví rostlinné výroby, jehož cílem je vyprodukovat zeleninu pro přímý konzum s celoroční nabídkou, zeleninu pro zpracovatelské účely (mrazírny, konzervárny, sušárny) a pro skladování, které rozšiřuje nabídku zeleniny do mimosklizňového období.

Produkce zeleniny má specifické zvláštnosti v prvovýrobě, ale i zvláštnosti v realizaci produktů v obchodní síti. Ty spočívají např. v krátké trvanlivosti zeleniny na prodejním místě, snadném poškození a ztrátě nutriční hodnoty. Domácí pěstitel je vystaven konkurenčním vztahům vyvolaným dovozy ze zahraničí z hlediska cenového i tržní úpravy, a to i v období, kdy produkujeme vlastní zeleninu.

Pro prvovýrobu je charakteristická vysoká a navíc sezónní potřeba ruční práce a relativně malé možnosti použití mechanizace. Náklady na jednotkovou produkci se snižují v relaci k výši výnosu. Proto musí pěstitelé věnovat pozornost intenzifikaci výroby. Předpokladem intenzifikace je především výběr místa pro pěstování určitého druhu zeleniny z hlediska kvality a úrodnosti půdy i z hlediska vhodnosti klimatických podmínek. V dalším ohledu je pak tedy využít všech intenzifikačních opatření pro konkrétní zeleninu, jako je vysoká úroveň agrotechniky, optimalizace výživy, hnojení, integrované ochrany proti škodlivým činitelům a doplňkové závlahy pro dosažení vyšších a stabilních výnosů. Ranost sklizně zvyšujeme předpěstováním sadby, což je ve srovnání s ostatními součástmi rostlinné výroby specifickou zvláštností. Rovnoměrnější zásobování trhu zabezpečujeme různými termíny zakládání porostů a volbou vhodných odrůd. Pro dodávky na trh je pak nezbytné zabezpečit kvalitní úpravu sklizeného produktu a co nejrychlejší a nejšetrnější dopravu do místa prodeje spotřebiteli.

Výrobní zvláštností zelinářství je pěstování zeleniny v  klimaticky nepříznivém období ve sklenících, pařeništích a krytech z plastických hmot s možností umělé regulace pěstebních podmínek. Tuto pěstební technologii označujeme jako rychlení zeleniny. S ohledem na vysoké energetické požadavky a další cenové vstupy je u nás většinou rychlení vysoce nerentabilní a je výhodnější potřebnou zeleninu dovážet z oblastí klimaticky příznivějších ( Španělsko, Řecko, Izrael, Alžír ) a států jižní polokoule (Jihoafrická rep., Chile ). Tyto stavby proto v zelinářství používáme především pro předpěstování sadby, případně v místech s možnostmi využití odpadního tepla pro rychlení salátu, okurek, rajčat a papriky. Nevytápěné stavby můžeme využít pro přirychlení v prvním sledu salátu, kedluben, ředkvičky a v druhém sledu pro úspěšnější pěstování teplomilných zelenin.

Zájmem spotřebitelů a tím i povinností pěstitelů je nabídka zeleniny zdravotně nezávadné. Nezávadnost je kontrolována orgány inspekce a v souvislosti s tím je požadováno označení výrobku z pěstebního nebo dovozního zdroje.

Pro realizaci produktů v obchodní sféře je typické široké, často nepředvídatelné, cenové rozpětí řízené nabídkou a poptávkou, případně ovlivňované dovozem ze zahraničí. Nadbytek produkce způsobený neúměrným zvětšením osevních ploch, nebo výjimečně příznivými povětrnostními podmínkami se často projeví výrazným snížením cen, ale často nezájmem obchodu a nerealizovatelností produktů u prvovýrobce.

V podnikatelských záměrech mají nezastupitelné místo důkladné znalosti biologie a optimální agrotechniky jednotlivých zelenin, ale také manažerské schopnosti podnikatelských subjektů v procesu produkce a rentabilní tržní realizace vypěstované zeleniny.