7.2.1 Pěstitelský význam a využití v ČR a ve světě

Řepka olejná je nejvýznamnější olejninou České republiky a její podíl na v ČR zpracovávané produkci olejnin je asi 95%. Řepka se po roce 1989 stala nejvýznamnější transformační plodinou českého zemědělství, neboť nahradila úbytek ploch krmných plodin a udržuje bilanci humusu v půdě, včetně ozdravujících účinků na půdu. Řepkové semeno se stalo nejvýznamnější exportní komoditou z okruhu rostlinné výroby v ČR.

Řepka olejná je na druhém místě ve světové produkci olejnatých semen ( za sójou ). Největší plochy řepky jsou v Číně, Indii, Kanadě a EU (15). Nejvýznamnějším exportérem řepky je Kanada, největším importérem Čína.

Uplatnění řepky spočívá v těchto základních oblastech:

• potravinářská surovina (olej) pro lidskou výživu
• extrahované šroty, případně pokrutiny či semena jsou významnou součástí krmných směsí
• biomasa se užívá jako zelené krmení či hnojení
• řepková bílkovina je využitelným zdrojem pro lidskou výživu
• řepkový olej je významnou surovinou pro chemický průmysl (oleochemie) a jako zdroj obnovitelné energie místo fosilních paliv – tzv. bionafta, případně ekomazadla

Zdroj: ČSÚ 2002

Agroekologické přednosti

Řepka je vynikající předplodinou pro obilniny zejména pro ozimou pšenici, a je žádaným přerušovačem obilních sledů, zvyšuje úrodnost půdy, odpleveluje, snižuje potřebu minerálních hnojiv a je alternativním zdrojem za organická hnojiva (asi 10 – 15t sušiny z kořenů, listů a slámy, 10 – 20t zelené biomasy naroste z výdrolu – celkem tato hmota nahrazuje 40 – 60t hnoje). Pěstování řepky je úspěšné i v sírou imisně zatížených oblastech, protože řepka spotřebuje při výnosu semen 3,5t.ha^-1 asi 80 – 90kgS.ha^-1. Pro vysokou potřebu síry je i řepková sláma po jejím zaorání významným hnojivem Řepka je také významným zdrojem obživy pro volně žijící faunu, je včelomilná, transparentní žluť květů je významným krajinotvorným prvkem, brání erozi půdy, splavování dusíkatých látek do spodních vod, snižuje znečištění půdy a vodních zdrojů.