15.2 Rozdělení rostlin vhodných pro energetické využití

Literatura uvádí přibližně sto rostlinných druhů z celého světa, vytipovaných jako potenciální energetické plodiny.

Podle délky vegetační doby můžeme rostliny pro energetické využití třídit na jednoleté a víceleté.

Jednoleté plodiny jsou významné rychlou produkcí a nižšími nároky na mechanizaci:

Lze sem zařadit i vedlejší produkty rostlinné výroby, např. slámu obilovin, řepky apod.

Velmi vhodné k pěstování na energetické využití jsou obiloviny, vyhovující bez vysokých nákladů na hnojení a ochranu zavedeným osevním postupům zemědělských podniků, z nichž většina je technicky vybavena pro jejich pěstování. Výhodou je i možnost jejich pěstování v marginálních oblastech, nevhodných pro potravinářskou produkci.

Z jednoletých je vhodné zmínit i konopí seté, dříve v českých zemích pěstované k technickým účelům. Byly vyšlechtěny jednodomé formy technického konopí s velmi nízkými obsahy účinných látek (JUSO - Ukrajina, BENIKO - Polsko, < 0,3% THC). Teplomilné konopí lze pěstovat ve výrobní oblasti (VO) kukuřičné, řepařské i bramborářské, do 450m n. m. V ČR jsou v současnosti plochy konopí zanedbatelné. Pro sklizeň jsou užívány upravené řezačky na kukuřici, protože neexistuje vhodná sklízecí technika.

Tab. 15.2 - 1 :

Z hlediska stability a výše produkce se zajímavěji jeví druhy vytrvalé, trvalé travní porosty a rychle rostoucí dřeviny. Po fázi narůstání poskytují vyšší produkci bez nutnosti každoročního zakládání porostu.

Pro zřizování plantáží rychle rostoucích dřevin se hodí eukalypty, platany, topoly, akáty, vrby a olše. Našim podmínkám však nejlépe vyhovují topoly (nejvýznamnější je topol černý – Populus nigra L., topol balzámový – Populus balsamifera L. a kříženci mezi topolem černým a bavlníkovým Populus x euroamerikana Dode Guinier).

K využití pro energetiku se dobře hodí trvalé porosty vysoko vzrůstných travin: ozdobnice čínská (Miscanthus, výnos až 30t suché hmoty.ha^-1), chrastice rákosovitá či rákos obecný. Nevýhodou ozdobnice jsou vysoké ceny sazenic, vyžadující vysoké náklady na založení porostu. Zahraniční výkonné formy v našich podmínkách nevytváří semena a množí se podzemními oddenky (rhizomy). Rákos a chrastice vyžadují velmi vlhké půdy, proto se sklízejí v zimním období, kdy je možno vjet technikou na mrazem zpevněný pozemek. Výhodou zimní sklizně jsou i mrazem vysušené rostliny (např. čiroky).

Pro vysoké výnosy suché hmoty (12 – 27t.ha^-1) si z vytrvalých bylin pozornost zaslouží křídlatka (Reynoutria) příbuzná rdesnu. Na pěstování nenáročná, vyžaduje pouze vlhčí stanoviště. Podzemní oddenky jí umožňují rychlé šíření a proto se na některých našich chráněných lokalitách stává obtížným plevelem (v určitých zemích EU karanténním).

Tab. 15.2 - 2 : Rozdělení vybraných plodin podle výnosů suché hmoty a energetické výtěžnosti na jednotku plochy.

K zakládání plantáží je možné využít volnou půdu, důlní výsypky, složiště popele či lokality s vyšší imisní zátěží. Na ruční práci, organizaci i techniku náročná sklizeň je však někdy problematická.