6.4.2 Příprava půdy a hnojení

Základní zpracování půdy je klasické jako pro jiné jařiny, tj. podmítka (dle předplodiny) a orba na podzim. Hlavním cílem předseťové přípravy půdy na jaře je vytvoření seťového lůžka v optimální hloubce, šetření půdní vláhou a redukce plevelů. U poléhavých druhů má velký význam kvalitní urovnání povrchu půdy, které se projeví i při sklizni. Po usmykování pozemku následuje kypření na hloubku setí (brány, kombinátor). Pro později vysévané teplomilné luskoviny (fazol, sója) je nutné udržovat půdu v bezplevelném a kyprém stavu až do doby setí.

Hnojení luskovin má specifické zvláštnosti, vyplývající z biologické fixace N hlízkovými bakteriemi. Na minerálním hnojení N je většina druhů luskovin téměř nezávislá. I když celková potřeba N se pohybuje mezi 100 – 150kg.ha^-1, dodává se s minerálními hnojivy pouze startovací dávka 0 – 20 – 30kgN.ha^-1 potřebného po vzejití pro první období růstu. Vyššími dávkami se hnojí sója (80 – 120kg.ha^-1).

Fosfor a draslík luskoviny lépe využívají ze staré půdní síly než z přímého hnojení a proto bilančním hnojením pouze vyrovnáme odběr živin úrodou. P a K hnojiva je výhodné zapravit již na podzim před orbou anebo ve formě zásobního hnojení. Dobré využití živin a činnost hlízkových bakterií jsou vázány na vhodnou půdní reakci. Pro správnou výživu luskovin mají značný význam stopové prvky v půdě, např. molybden.