Srha říznačka
(Dactylis glomerata L.) | << 14.5 Pícní trávy | 14.5.2 Doplňkové volně trsnaté trávy >> |
Patří mezi ně:
Srha říznačka (Dactylis glomerata L.)
Je druh nepostradatelný v intenzivním pícninářství. Při dostatku vláhy a živin se porosty dají udržet po dobu 6 - 10 let, po 5. roce jejich vitalita klesá. Patří mezi agresivní trávy, což je podmíněno její raností, vysokým vzrůstem, rychlým obrůstáním, ale i délkou vegetační doby. Využití srhy je všestranné, vyžaduje dobré organizační schopnosti k zajištění včasné sklizně, zvláště v čistých srhových porostech. Srha je vhodný komponent do jetelotravních směsek na 2 - 3 užitkové roky i do dočasných a trvalých luk. Pro pastevní porosty se řadí pouze na menší části plochy (10 – 20%), které poskytují nejranější pastvu.
Kostřava luční (Festuca pratensis Huds.)
Jako univerzální tráva je velice významná ve všech výrobních typech, přizpůsobivá různým stanovištním podmínkám i různým způsobům využití. Využití kostřavy je všestrannější než u srhy. Může být predominantním druhem ve středně raných jetelotravních směskách na 2 - 3 roky, na dočasných loukách a pastvinách a doplňkovým druhem v trvalých travních porostech.
Bojínek luční (Phleum pratense L.)
Ve vlhčích podmínkách zaujímá v sortimentu trav význačné postavení, a to zejména pro snadné semenářství, vysoký množitelský koeficient, rychlý vývin a konkurenční schopnost. Využití bojínku je především do pozdních jetelotravních a sečných směsek a jako doplňkové komponenty do všech pastevních směsek.
Jílek vytrvalý (Lolium perenne L.)
Má pro snadné semenářství a komprimofilní charakter široké uplatnění. Je to druh s rychlým vývinem. Je typickou trávou mírného přímořského klimatu. Využití jílku vytrvalého je dáno jeho charakterem a ekologickou náročností. Je predominantním druhem v dočasných pastvinách (15 – 20kg.ha-1). V méně příznivých podmínkách a pro trvalé pastviny se přidává v menším množství (2 – 4kg.ha -1). Nepostradatelný je též pro zakládání pastevních výběhů. Do směsek pro louky se nepoužívá a v jetelotravních směskách je pouze jako doplněk pro kombinované využití porostu.
Jílek mnohokvětý (Lolium multiflorum Lam.)
Patří mezi nejvýznamnější trávy intenzivního pícninářství, uplatňuje se především v krátkodobých porostech. Členíme jej na dva biologicky rozdílné typy s výlučným uplatněním v polním pícninářství: jílek jednoletý čili westerwoldský a dvou až tříletý jílek italský. Mají ze všech našich pícních trav nejrychlejší vývin a nejkratší vytrvalost. Tetraploidní odrůdy jsou vytrvalejší, ale již ve 2. užitkovém roce se vyznačují výrazněji nižší vitalitou. Pro svou krátkodobost a mimořádnou ekologickou náročnost nerostou v přírodních travních fytocenózách. Nesnášejí sníženou aeraci půdy a sešlapávání. Trpí holomrazy a jsou napadány plísní sněžnou. Nejlépe se jim daří v bramborářské oblasti, ale lze je využít i v řepařském výrobním typu, v oblastech s dostatkem srážek. Pícninářská hodnota jílku mnohokvětého v polních podmínkách je vynikající. Je to druh konkurenčně zdatný, výnosný. Jílek jednoletý má uplatnění i jako kvalitní náhrada za předčasně zrušené, nevydařené podsevy jetelovin nebo při zvýšené potřebě výroby píce. Vhodné jsou monokultury, zvláště tetraploidních odrůd jílku jednoletého setého na jaře bez krycí plodiny. Základním předpokladem úspěšného pěstování jílku je dostatečná dusíkatá výživa. Velmi dobrých výsledků bylo dosaženo při hnojivé závlaze, kdy můžeme porost využít 4 - 5 sečemi, zvláště u tetraploidních odrůd.| << 14.5 Pícní trávy | Top | 14.5.2 Doplňkové volně trsnaté trávy >> |