14.5.4 Travní semenářství

Po mnohaleté snížené poptávce po travních semenech na přelomu 80 - 90tých let se jejich pěstování opět postupně stává podnikatelsky nadějným úsekem zemědělské výroby. Zvyšující se dovoz a poptávka po zahraničních, speciálních odrůdách, zvláště pro nepícní využití, vedly do poloviny 90-tých let, spolu s nízkou rentabilitou pěstování, k značnému útlumu domácího množení. Osiva trav jsou mnohdy do ČR dodávána za nízké, dumpingové ceny, stoupá však poptávka po travních a jetelotravních směsích pro nejrůznější škálu místních podmínek s ohledem na restrukturalizaci zemědělské výroby v ČR.

Trávy na semeno poskytují nejvyšší výnosy semene v těch oblastech, kde úhrn ročních srážek činí 650 až 750mm ročně a  průměrná roční teplota je 7 – 8^oC. Vyhovují jim nejlépe půdy střední, hlinité, písčitohlinité a jílovitohlinité. Kromě půdně-klimatických podmínek musí pěstitel disponovat vhodnou sklízecí technikou, jejíž výkon v porovnání se sklizní obilnin činí 30 – 70% v závislosti na pěstovaném druhu, stavu porostu, hustotě, výšce, stupni polehnutí porostu, reliéfu terénu. Je nutno počítat s tím, že semenářsky zralý porost jednoho druhu nebo odrůdy musí být sklizen za jeden až dva dny. Dále musí mít pěstitel k dispozici účinné zařízení na posklizňovou úpravu sklizené hmoty.

Na přípravu půdy a způsob setí jsou trávy velice náročné. Je to způsobeno především malou velikostí osiva i malým množstvím zásobních látek v endospermu obilky. Semenné porosty zakládáme jako čisté výsevy do řádků 200 – 300mm většinou časně zjara. Jako krycí plodinu doporučujeme jarní pšenici se sníženým výsevním množstvím o 20 – 60% sklizenou ve voskově-mléčné zralosti, případně pícní odrůdy ovsa využívané k senážování.

Fosfor, draslík a 30 – 40% celkové dávky dusíku (40 – 60kg N.ha^-1) je nutno dodat na podzim, a to v roce výsevu ihned po sklizni krycí plodiny, jinak vždy koncem srpna nebo počátkem září. Časné jarní hnojení dusíkatými hnojivy koncem března (50 – 80kg N.ha^-1, u jílků 100 – 120kg) podpoří vývin silných stébel u generativních odnoží. Důležité je ošetření porostů před zimou. Nejdéle do poloviny října jej posekáme, vyhrabeme a veškerou hmotu odvezeme. Je to důležité fytosanitární opatření, bránící rozšíření chorob a škůdců, podpoří se vytváření plodných odnoží.

Pro přímou sklizeň se doporučuje používat novější, dobře seřízené a utěsněné žací mlátičky (denní výkon 1 - 5ha), dokonale před sklizní vyčištěné, abychom zabránili zbytečným příměsím. U některých druhů (lipnice luční, ovsík vyvýšený a bojínek luční aj.) se provádí druhý výmlat, který je však třeba zvažovat kvůli ekonomické náročnosti. Vlhkost sklizené hmoty se pohybuje od 30 do 50%, s 27 – 80% příměsí, proto musí po sklizni okamžitě následovat sušení s aktivním větráním, předčištění a čištění osiva.