2 Světová produkce LAKR

Informace o pěstování  léčivých, aromatických a kořeninových rostlin ve světě jsou neúplné. Každá země má v pěstování a sběru LAKR svoji tradici. Statistiky se této komoditě věnují jen okrajově a jsou zahrnovány do kategorie „ostatní plodiny“. Pro pěstitele není povinnost registrovat pěstební plochy. V důsledku toho jsou přehledy a zprávy velmi odlišné, často i protichůdné. Nejpodrobnější informace uvádí Výzkumné středisko pro zemědělství (VSZP) ve finské Karile, podle kterých celkové plochy  LAKR v Evropě dosahují 170 – 200 tis. ha, v Číně 460 tis. a v Indii 300 tis.ha.

    Světová produkce LAKR je přísně určována poptávkou, na sklad se prakticky nevyrábí, neexistuje pěstování bez dohody. Sběrové LAKR se dostávají na trh z oblastí s lacinou pracovní silou. Jejich kvalita nebývá vždy dobrá, přesto ale v některých případech omezuje pěstování.Mezi tradiční producenty v Evropě patří Německo (10 tis. ha), Holandsko (2,5 tis. ha), Belgie (100 ha), Francie (25 tis. ha) a Anglie (4 tis. ha), dnes také Španělsko (19 tis. ha) a Itálie (1,9 tis. ha). K velkým producentům se řadí Polsko (30 tis. ha) a Maďarsko (37,5 tis. ha) s dobrou kvalitou.  Státy dále na východ (Rumunsko, Rusko, Ukrajina) produkují drogy vesměs podřadnější kvality a jejich pěstitelské plochy mají extenzivní charakter. Vyjímku tvoří Bulharsko, které má nemalou tradici v exportu např. růžového oleje, máty a rulíku. Dále Turecko, kterému se podařilo proniknou na západní trhy i s LAKR (anýz, koriandr, kmín, fenykl, tymián, šalvěj, lékořice, aj.). Naše pozice na evropském trhu navazují na exportní tradice s dobrou kvalitou (viz. tabulka Pěstování LAKR v ČR.)

Evropa představuje nejvýznamnější obchodní centrum s rostlinami skupiny LAKR. Dle šetření VSZP Karila se ročně do Evropy dováží téměř 130 tis. tun léčivých rostlin, z toho 85% do zemí EU. Na druhé straně se z Evropy ročně vyváží 76 tis. tun léčivých rostlin do 150 zemí. Obecně země východní a jižní Evropy LAKR pěstují a sbírají, naopak bohatší země západní a severní Evropy tyto rostliny zpracovávají. Nezávisle na způsobu pěstování je v oboru vidět dlouhá tradice a vysoká odborná a technologické úroveň. Nejvýznamnější pěstované evropské druhy jsou: kmín kořenný, koriandr setý, fenykl obecný, ostropestřec mariánský, anýz vonný, pelyněk pravý, heřmánek pravý, třezalka tečkovaná.

      Asijské centrum LAKR je ve světě nejbohatší, hlavními producenty jsou Indie a Čína, dále Japonsko, Korea, Vietnam a Thajsko. Převažuje sběr z přírodních zdrojů, ale i plantážní pěstování tradičních rostlin jako je např. žen-šen a další rostlinné harmonizátory.

      Americké centrum produkce a využívání LAKR je soustředěno ponejvíce na jihoamerické území. Argentina a Brazílie jsou významnými pěstiteli pro německý farmaceutický průmysl (heřmánek, ostropestřec, blahovičník). V USA pěstují plantážně hlavně mátu pro potřeby potravinářského průmyslu, ostatní LAKR dovážejí přes německý trh.

      Africké centrum představuje v produkci LAKR velmi specifické teritorium.Plantážně se pěstuje chinovník, kakaovník, kávovník a čajovník pro farmaceutické a  částečně kosmetické účely. Bohatá je i produkce koření a aloe v Etiopii.