<< 6 Cukrovka - základy technologie pěstování a sklizně	6.2 Cukrovky v osevním postupu >>

6.1 Shrnutí základů technologie pěstování a sklizně

Nejvhodnější předplodinou pro cukrovku jsou ozimé obilniny, nejčastěji ozimá pšenice. Běžně, bez výrazných fytosanitárních opatření, by se neměla cukrovka pěstovat po sobě dříve než za 4 až 5 let.

V sortimentu povolených odrůd jsou zastoupeny geneticky jednoklíčkové odrůdy výnosové, normální a cukernaté. Potřebné osivo vybrané odrůdy, kvality a výrobce, charakterizované zejména požadovanou klíčivostí, kalibrací, použitým mořením atd., si pěstitelé objednávají většinou u příslušných cukrovarů. Osivo je nejčastěji dodáváno obalované ve výsevních jednotkách (100000 klubíček). Osivo je mořené proti chorobám a škůdcům vzcházející cukrovky přípravky podle přání zákazníka.

Organické hnojení je nezbytnou součástí systému hnojení cukrovky. Nejvhodnější hnojiva jsou chlévský hnůj a kompost. Dávka chlévského hnoje je kolem 40 tun na hektar.

Výše dávek živin k cukrovce má vycházet z analýzy půdy (metodou EUF, KVK či KÚP), z operativního stanovení jarní zásoby dusíku
v půdě a z rozborů rostlin. Dávku dusíku na jaře lze stanovit paušálně dle tabulek (60 až 120kgN/ha), nebo podle zásoby nitrátového dusíku v půdě. Průměrná základní dávka fosforu (v P₂O₅) je asi 60kg na hektar a draslíku (v K₂O) 100kg na hektar. Cukrovka je velmi citlivá na přehnojení dusíkem, které vede k poklesu cukernatosti, v některých případech i k poklesu výnosu.

Nejjistější výsledky u cukrovky poskytuje klasický systém “tří oreb” (podmítka ihned po sklizni předplodiny, organické hnojení a střední orba v srpnu až září, a hluboká orba v říjnu). V současné době je nejběžnější zaorání slámy s hnojem či kejdou střední orbou ihned po sklizni předplodiny a s následnou říjnovou hlubokou orbu s hrubým urovnáním povrchu oranice. Jarní předseťové zpracování půdy je mělké s využitím kompaktorů nebo kombinátorů.

Porosty cukrovky jsou zakládány přesným výsevem osiva na konečnou vzdálenost (technologie bez ruční práce). V současné době
se cukrovka vysévá na konečnou vzdálenost 18 až 21cm, což představuje výsevek na jeden hektar 1,24 až 1,06 výsevních jednotek (VJ = 100000 semen). Doba možného osevu v našich podmínkách je od 15. března do 20. dubna. Hloubka výsevu u cukrovky je 25 – 30mm. Pro setí cukrovky používáme přesné secí stroje. Nejdůležitější podmínkou tvorby výnosu cukrovky je rovnoměrné obsazení řepného pole rostlinami bez mezer a shluků.

V období vzcházení porostu cukrovky sledujeme výskyt škůdců a chorob (zejména dřepčíků, maločlence čárkovitého a spály řepné), a vybíráme vhodné mechanické ošetření porostu, kterým ničíme tvořící se půdní škraloup. Porost řepy plečkujeme (v posledních letech dost omezeně), když to stav porostu nebo půdy vyžaduje (zaplevelený meziřádek, vytvořený půdní škraloup atd.). Pečlivě sledujeme výskyt plevelů a volíme vhodné odplevelovací zásahy (agrotechnické a chemické).

V poslední době k významným škodlivým činitelům v cukrovce patří jednoletá plevelná řepa. Pro likvidaci plevelné řepy musí být uplatňován celý systém opatření. Jediným relativně spolehlivým a dostatečně účinným způsobem boje proti plevelné řepě je ruční odstranění rostlin.

Těžiště chemické ochrany proti plevelům je v dělené postemergentní aplikaci herbicidů (především jejich směsí), nejčastěji opakovaně ve dvou až třech termínech podle růstové fáze plevelů (Betanal program). Pozdní zaplevelení omezujeme aplikací půdních herbicidů těsně před zapojením porostu po posledním plečkování (např. Burex). Pečlivě sledujeme výskyt chorob a škůdců, při jejich kritickém výskytu aplikujeme vhodné pesticidy.

Cukrovku začínáme zpravidla sklízet koncem září, resp. v první dekádě října, kdy je předpoklad vysoké technologické jakosti bulev, a
ukončena by měla být do 15. listopadu. Za technologickou zralost považujeme takový stav, kdy cukrovka je vhodná ke zpracování a poměr cukrů k necukrům je nejvýhodnější. Chrást řepy žloutne, rozklesává se.

Cukrovku sklízíme mechanizovaně, bulvy jsou nejprve ořezány, následně vyorány z půdy, čištěny a ukládány do dopravního prostředku nebo do zásobníku. Sklízíme 1 až 6-řádkovými sklízeči jednofázově (ořezání a vyorání bulev včetně jejich naložení), dvoufázově (dva stroje - ořezání, vyorání a naložení) či třífázově (I. ořezání, II. vyorání a III. sbírání a nakládání bulev). Současné sklízeče většinou vycházejí z předpokladu, že sklízený chrást bude určen k likvidaci rozmetáním po poli a jeho následným zaoráním. V poslední době převládají šestiřádkové sklízeče se zásobníkem bulev. Z hlediska technologie sklizně lze očekávat, že se i nadále bude prosazovat jednofázová technologie s minimalizací přejezdů po poli. Bude proto převažovat zásobníkový systém.

Cukrovku přechodně skladujeme na přícestných skládkách (na okraji pole, vhodnější je zpevněné složiště), nebo ji odvážíme na přejímací místo cukrovaru. V poslední době se bulvy před odvozem do cukrovaru nebo dlouhodobějším skladováním čistí pomocí čistících nakladačů (překlepávače).


<< 6 Cukrovka - základy technologie pěstování a sklizně	Top	6.2 Cukrovky v osevním postupu >>